Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Vilém a Alois Mrštíkovi - Maryša

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (24,79 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

A. a V. Mrštíkové - Maryša Česká literatura 2. poloviny 19. Století. 1. Část Zasazení do kontextu díla: Zasazení části ukázky do díla (kde se část nachází, děj ukázky, co je před a co za ní) Téma: Manželství uzavřené bez lásky a pouze kvůli prospěchu nemůže být šťastné. Motiv: Nešťastná láska, svatba. Časoprostor: Děj se odehrává na moravské vesnici. Dílo ukazuje vesnický život na konci 19. století. V říjnu roku 1889. Neděle po mši. Třetí jednání je o dva roky později než první. Druh: Drama. Žánr: Tragédie -drama s nesmiřitelným konfliktem a truchlivým koncem. 2. Část Vypravěč/lyrický subjekt: Lyrickými subjekty jsou samotné postavy. Kompoziční výstavba: Dílo Maryša se skládá z 5 jednání.Expozice – pohledná Maryša miluje Francka; Maryšiny rodiče se rozhodnou ji provdat za jiného – Maryša odmítá.Kolize – Maryša se líbí Vávrovi, jenž má slíbené velké věno; stále se dohadují, ale Maryša má nakonec smůlu.Krize – Francek se vrací z vojny; zjistí, že je Maryša vdaná a týraná Vávrou; Maryša stále miluje Francka.Peripetie – Vávra udá otce Maryši, že mu slíbil věno, ale žádné nedostal; Maryšin otec chce dceru zpět, ale už není úniku.Katastrofa – Francek se nevzdává, Maryšu navštěvuje, ale Vávra se ho pokusí zastřelit – netrefí se; Maryša nakonec dá Vávrovi do kafe jed a otráví jej. Postavy: i s Franckem rozejde, jen když si nebude muset vzít Vávru - narazí, ale na neústupnost otce i matky, a protože je až příliš svázaná náboženskými tradicemi a předsudky vesnice, které ukládají dětem bezmeznou poslušnost k rodičům, přemožena zoufalstvím nakonec se sňatkem s Vávrou souhlasí.Lízal - otec Maryše - zámožný lakomý sedlák, vychytralý, bezcitný - asi šedesátník - v chůzi kulhá, opírá se o hůl, ustrojen chodí v selském kroji - v rodině uplatňuje nadutost a moc ovládat ostatní - vyžaduje si poslušnost členů rodiny - v jeho chování se projevují předsudky a bezcitná moc peněz - prodal svou dceru, nemyslí na dobro Maryši - z počátku se řadí k záporným postavám dramatu, ale když si uvědomí své chyby, je možné najít v jeho jednání i kladné rysy. (např. Když vidí zoufalost Maryši v manželství, prosí dceru, aby se vrátila domů. Vávru obviňuje z těžkého života dcery a v hospodě přede všemi prohlásí: „Radši sem ju Franckovi měl dát a ne tobě.“Lízalka - matka Maryše - venkovská pracovitá selka - surovější než Lízal, přísná a krutá, tvrdohlavá a umíněná - je zvyklá poslouchat svého muže a pod jeho vlivem se stará tvrdou a umíněnou ke své dceři i k okolí - také nutí dceru do sňatku s Vávrou, je nepřípustná ke všem Maryšiným prosbám - i ona vyžaduje dceřinu poslušnost pro otcovo rozhodnutí.Vávra - starý ovdovělý mlynář, asi čtyřicátník - krutý opilec - svou první manželku, s níž měl 3 děti, utýral k smrti - zlý, sobecký a agresivní - má vysoké sebevědomí a je všude nechvalně známý - Maryšu si vzal jen kvůli penězům - i po slibu se nezměnil, Maryšu bije - Maryšina kamarádka Stázka, která ve mlýně sloužila, před Vávrovou dotěrností ze služby utekla. - Svoji první ženu bil a bil i služku Rozárku.Franceka unáhlenost zhoršuje postavení Maryši - Vávrovi a Lízalovi slibuje pomstu, pokud donutí Maryšu ke sňatkuDalší postavy:Horačka – matka Francka, Strouhalka – teta Maryše, Strouhal – její muž, Pavel – řeznický tovaryš, Hrdlička – obecní sluha, Soudní sluha, Franěk, Buček – sousedé, Stařena – babička Maryše. Vyprávěcí způsoby: Řeči postav.Ich forma.Přímá řeč. Typy promluv: Dialogy. 3. Část Jazykové prostředky: Lidové písně, nářečí – kombinace hanáckého, slováckého a brněnského dialektu. Mladší postavy využívají nářečí méně Literárně historický kontext: Alois (1861-1925) – spisovatel a dramatik, vystudoval učitelský ústav. Ve své obci Divákách se stal vyhlášeným včelařem. Zemřel po tyfové nákaze v Zemské nemocnici v Brně.Vilém (1868 – 1912) – spisovatel, dramatik, překladatel a literární kritik, překladatel ruského realismu (Tolstoj), tragická smrt – špatná psychika -> sebevražda (podříznutí hrdla skalpelem a následné bodání do oblasti srdce)Pohádka máje – román o vztahu mezi pohodlným měšťanským Ríšou a milou venkovskou dívkou HelenouSpolečné dílo –Rok na vsi – kronika moravské dědiny.Díky aktivitě obou bratrů se Diváky staly jedním z center moravské kultury. Roku 1893 tu oba bratři založili knihovnu a v následujících letech sem zajížděli četní moravští i čeští umělci. Ve stejném období psal i:K. H. Borovský – kriticky hodnotí společnost (rakouskou vládu -> vypovězen do Tyrolska);Tyrolské elegie – o svém zatření a deportaci do Brixenu,Král Lávra – námětem irská pověst o králi s oslíma ušima.B. Němcová – psala díla, která originálně zpracovávají lidovou slovesnost,Babička– nejvýznamnější dílo,Divá Bára, Karla. Obsah: Hra začíná rozpravou mezi Lízalem a vdovcem Vávrou, majitelem mlýna. Dozvídáme se, že Vávra má tři potomky a že by nejraději celý statek prodal. Lízal mu vše rozmlouvá, že prý ženu potřebuje. Začnou se dohadovat o věnu Lízalovy dcery, z čehož je patrný záměr Maryšu provdat za Vávru. Přicházejí rekruti, mezi kterými je i Francek, aby se rozloučili, než nastoupí na vojnu trvající 3 roky. Lízal však Francka za Maryšou nepustí, což jej rozčilí, ale nakonec, přemluven matkou a rekruty, odchází. Jakmile budoucí vojáci opustí scénu, dohodnou se Vávra s Lízalem na konečném věnu, a zpečetí tak Maryšin osud, aniž by se ptali na její vůli. Když se Vávra odebere k domovu, oznámí Maryše otec, za koho se provdá. Ta ponejprv nechce uvěřit, myslí si, že jde o legraci. Když vzápětí pochopí, že se jedná o krutou pravdu, zmizí s řádným bouchnutím dveřmi. Před polednem, než mají odvézt rekruty na vojnu, je Lízal zavolán, aby šel rozehnat bijící se chlapce v hospodě. Tato záminka dává možnost Maryše a Franckovi se sejít a rozloučit se. Přesto je jejich dostaveníčko brzy přerušeno rozzlobenou Lízalkou. V druhém jednání se čtenář přenese do světnice v Lízalově domě. Strouhalka, Maryšina teta, a stařenka, její babička, vedou společně se svou mladou příbuznou rozhovor o ujednaných vdavkách. Snaží se ji přesvědčit, že ony být mladé, neváh

Témata, do kterých materiál patří