10. Obraz Doriana Graye

Při návštěvě jednoho zapadlého divadla poznává krásnou sedmnáctiletou dívku Sibylu Vaneovou a zamiluje se do ní. Ona ale spáchá sebevraždu, díky jeho bezcitnosti. Dorian na ni brzy zapomíná.

Následuje několik let, kdy si Dorian užívá s různými ženami, chodí po večírcích, obklopuje se přepychem a se stále větší hrůzou pozoruje svou tvář na obraze, která zestárla a získala hrubé rysy. Basil se rozhodne odjet do Paříže, ale těsně před odjezdem navštíví Doriana, aby mu naposledy domluvil. Dorian ho vyslechne a vezme Basila nahoru na půdu k obrazu a tam poté, co Basilovi ukáže proměnu obrazu, vezme nůž a zabije ho. Vraždu se mu podaří úspěšně zatajit a žije si dál svým prostopášným životem. Setkává se také s bratrem Sibyly, který ho chce zabít. Dorian ho ale přesvědčí, že není ten, koho hledá.

Jednoho dne se rozhodl zničit obraz. Bere nůž a probodává plátno. Ale místo toho, aby zničil obraz, probodne sebe. Na stěně se objeví obraz krásného Doriana, kterého před mnoha lety namaloval Basil. Mrtvý, vrásčitý a sešlý muž ležící na zemi se dal poznat pouze podle prstenů.

III část:

Autor-literární a historické zázemí: Dekadence = úpadek 19. a 20. století

Znaky literárního směru, skupiny: pesimistické nálady, morbidita, pocity zmaru, erotická přesycenost, narcismus.

Další autoři:

Charles Baudelaire (Květy zla)

Karel Hlaváček (Pozdě k ráno, Mstivá kantiléna)

John Davidson (básník)

Autor-osobnost: Anglický spisovatel a dramatik Oscar Wilde se narodil 16. října 1854. Byl irského původu, syn lékaře královny Viktorie.

Od mládí zastával svérázné a radikální názory. Byl živelný, jeho nezkrotné osobnosti nebylo nic cizí. Neviděl v lidech špatné nebo dobré vlastnosti, ale rozděloval je na zábavné a nudné. Byl salónní dítě, bavil hosty humorem, ironií a vtipem.

Ve společnosti byl Wilde vždy vítán pro svou eleganci a svůj šarm. Jako vynikající vypravěč bavil hosty vymyšlenými příběhy. Byl velmi kreativní a vynikal neuvěřitelnou fantazií. Zapsal se do dějin svým tvrzením: „ Materiál, který používá malíř nebo sochař, je chudý ve srovnání s materiálem slov“. Od jiných spisovatelů se lišil tím, že nechtěl psát někde v koutku a osamocen, jeho tvorba musela mít okamžitou reakci čtenářů – potlesk a uznání.

Wilde byl později obviněn z homosexuality, byl nucen strávit 2 roky na nucených pracích. Tyto životní události zcela podlomily jeho osobnost, umírá sám, v bídě, v Pařížském hotelu.

Wilde nenapsal mnoho knih, ale v těch, co vytvořil je znát jeho velký talent.

Díla:

Balada o žaláři v Readingu

Jak je důležité míti Filipa /1895/

Vějíř lady Windermerové /1892/ , Bezvýznamná žena /1893/, Ideální manžel /1895/