Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




14, Alois Jirásek - Lucerna

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (68,18 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Alois Jirásek Lucerna Téma a Motiv - Téma: - ukázka venkovského života - Motiv: - Časoprostor - fiktivní místo, středověk Kompoziční výstavba - chronologická kompoziční výstavba Literární druh a žánr - Literární druh: Drama - Literární žánr: dramatická báchorka Vypravěč / lyrický subjekt - er-forma Postavy - Mlynář Libor – hrdý, důstojný - Kněžka – znuděná, hledá klid od aristokracie - Hanička – schovanka ve mlýně, hodná - Vrchní – povýšený, má zasednuto na mlynářovu lípu a Haničku - vodníci Michal, Ivan – Michal tajně zamilovaný do Haničky, Ivan starý vodník, který chce mít trochu klidu a tak se odebírá k rybníku k zámečku kde však první den klid nenalézá Vyprávěcí způsoby - Typy promluv - monology a dialogy Veršová výstavba - nejedná se o poezii, a tak nemůžeme určit veršovou výstavbu Kontext autorovy tvorby Alois Jirásek (23. 8. 1851 – 12. 3. 1930) - realistický dramatik a prozaik, historik, politik *Hronov (-Jiráskův Hronov = přehlídka amatérských divadel v Hronově) - z písmáckého rodu - studium gymnázia v Broumově, gymnázia v Hradci Králové, pražská univerzita (historie) - výtvarný talent - 14 let působil jako učitel na gymnáziu v Litomyšli (dějepis, zeměpis) - následně život v Praze – pedagogika, literatura - evangelík (v díle často zaměřen proti katolíkům a rekatolizaci) Literárně / obecně kulturní kontext Jako jediný z českých autorů vytvořil ucelený historický obraz našeho národa od mytických dob až do Národního obrození. Pravda je, že českou historii zatížil mnoha výmysly a nepravdami, které jsou mnohdy mezi veřejností dodnes chápány jako fakt, jako literární autor na to snad však měl i tak trochu právo (Psohlavci – Chodové neměli ve znaku hlavu psa, ale botu; doba pobělohorská nebyla ve všech ohledech negativní „dobou temna“; stejně tak doba husitská nepřinesla českému národu jenom pozitiva atd.). Napsal na 50 původních knih, vrchol českých dějin viděl právě v době husitské a v Jednotě bratrské, největší úpadek české kultury naopak v době po Bílé hoře, v období, kdy na český trůn nastoupili Habsburkové jako absolutní vládci, kdy probíhala rekatolizace. Jeho knihy nejsou monografické-vždy v nich vystupuje mnoho typizovaných postav. Za nositele historického dění pokládá právě je – obyčejný český lid. (To bylo za komunismu mnohdy zneužíváno a chybně vykládáno jako třídní sociální rozdělení, jako třídní boj a podobné nesmysly.) Jeho postavám je mnohdy vytýkána jistá průhlednost, malá psychologická prokreslenost. Jsou předem dány jejich kladné i záporné rysy, které čtenář snadno prohlédne. Avšak jeho vypořádání se s davovými scénami (zejména válečnými) nemá v naší literatuře obdoby (proto se jeho díla mnohdy stala předlohou pro pozdější zfilmování) Jiráskova historická díla obvykle rozdělujeme podle období, která zachycují: Doba mýtů a pověstí – Staré pověsti české Husitské období – Mezi proudy, Proti všem, Bratrstvo, Husitský král, Z Čech až na konec světa Pobělohorské období – Temno, Psohlavci, Skály, Skaláci Národní obrození – F. L. Věk, Filozofská historie, U nás Napříč těmto obdobími vytvořil na desítky povídek, zejména s vojenskou tematikou, které zachycují stejně jako jeho velké romány téměř kompletně historická období českých dějin. Zvláštní kapitolou v jeho tvorbě jsou dramata zpracovaná zejména pro Národní divadlo. Ani zde se úplně neodpoutal od své záliby v historii – to nakonec dokazují i jeho divadelní tituly, jako např. Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč; Vojnarka, Otec Jednoznačně nejúspěšnějším a do současnosti nejhranějším jeho dramatem je Lucerna. Byla napsána roku 1905. Poprvé představena byla 17. listopadu 1909 v Národním divadle. Od té doby prošla mnohými zpracováními na prknech různých divadel - místo díla v české/světové tvorbě, jeho význam, umělecký odkaz Na jeho zájmu o národní historii měla bezpochyby zásluhu mimo jiné i politická situace konce 19. století (uvnitř Rakouska-Uherska vrcholí boj o zrovnoprávnění češtiny, o uznání svébytné české kultury a českého národa jako takového). Obracel se zejména ke slavnějším etapám českých dějin (husitství, Národní obrození). Úkol jeho literární tvorby je zcela jasný – povzbudit „českého ducha“, v mnoha případech hrál však svou roli i sentiment. Ve všech svých dílech se Jirásek projevil jako výborný vypravěč – umí pracovat s dramatickými zápletkami, barvitě představuje dobovou atmosféru. Pro dnešního čtenáře jsou však mnohdy právě zdlouhavé popisy historických reálií příliš nudné. Ve své době byl však Jirásek velmi oblíbeným autorem, čtenář současný musí mít ale s Jiráskem trpělivostJ Jak bylo již uvedeno výše, Jiráska řadíme k historické próze konce 19. století. Jeho současníky byli např. ještě Zikmund Winter (Mistr Kampanus) a Josef Svátek (Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze). Do druhého jmenovaného proudu, k realistům venkovské prózy, je možné přiřadit Karla Václava Raise (Kalibův zločin, Zapadlí vlastenci, Pantáta Bezoušek aj.), Antala Staška (Blouznivci našich hor), Terézu Novákovou (Jan Jílek, Jiří Šmatlán aj.) a další regionální autory (Josef Holeček, Jan Herben, Jindřich Šimon Baar, Karel Klostermann). Ze světových autorů patřících do realismu by se dal zmínit za Rusko Nikolaj Vasiljevič Gogol (Revizor, Mrtvé duše), Fjodor Michajlovič Dostojevskij (Zločin a trest, Idiot, Bratři Karamazovi, Zápisky z Mrtvého domu), Lev Nikolajevič Tolstoj (Vojna a mír, Anna Karenina), Anton Pavlovič Čechov (Tři sestry, Višňový sad); za Francii Honoré de Balzac (Lidská komedie – Otec Goriot, Lesk a bída kurtizán, Ztracené iluze), Gustav Flaubert (Paní Bovaryová), Guy de Maupassant (Miláček, Kulička); za Anglii Charles Dickens (Kronika Pickwickova klubu, Oliver Twist, Nadějné vyhlídky); za Polsko Henryk Sienkiewicz (Ohněm a mečem, Quo Vadis, Křižáci). Děj Mlynář nemusí robotovat, není ale úplně svobodný. Symbolem jeho podřízenosti vůči knížatům je lucerna, se kterou je povinen svítit od mlýna k zámečku, kdykoli vrchnost poručí. U mlýna je stará, vzácná lípa, podle pověsti skrývající poklad, k

Témata, do kterých materiál patří