16. Bohumil Hrabal - Ostře sledované vlaky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- motiv utrpení zvířat = atmosféra války
- má objektivní pohled na Němce (popisuje i slušné lidi)
- kapitoly nemají názvy
TROPY A FIGURY:
- metafory (,,jsem v přechodu‘‘, ,,otřít parůžek‘‘)
- epiteton (zvadlé lilium, cloněná lampa)
- přirovnání ("Měl zvednuté ruce, jako by připíjel slunci."; "Díval se tak, jako bych já ten vlak rozstřílel.‘‘)
- ironie
- hyperbola (,,chrčela ze mne krev‘‘, ,,plamen lampičky se mi propaloval až do srdce‘‘)
- synekdocha (,,protože jsem ještě v ženě nikdy nebyl‘‘)
- personifikace (,,lampa syčela‘‘)
- odborné výrazy – detonace (výbuch), lazaret (nemocnice)
ZAŘAZENÍ DO KONTEXTU AUTOROVY TVORBY:
- novela z druhé vlny poválečné prózy autorovy tvorby
- při tvorbě Ostře sledovaných vlaků se Bohumil Hrabal inspiroval skutečnou událostí z období Protektorátu Čechy a Morava, a to odpálením německého muničního vlaku
- jeho knihy jsou označovány jako ‚,pábení‘‘ (Hrabal sám je ,,pábitel‘‘), jeho hrdinové mají ,,perličku na dně‘‘
- perlička na dně: v každém z nás se ukrývá něco dobrého – moudrost, cit, upřímnost…
- pábení: poetické a spontánní hovory lidí
- vábitelé: často si zkreslují realitu a hledají tak krásu ve všedních věcech, touží po poznání a lásce
LITERÁRNÍ/OBECNĚ KULTURNÍ KONTEXT DÍLA (směr, doba, hnutí):
- česká próza 2. pol. 20. století (v letech 1958 – 1968) – druhá vlna válečné prózy
BOHUMIL HRABAL (1914 – 1997)
- český prozaik, jeden z nejvýznamnějších a nejosobitějších spisovatelů druhé poloviny 20. století
- psal povídky, novely, experimentální texty, romány
- otec František Hrabal – správce pivovaru
- narodil se v Brně – Židenicích a zemřel v Praze po pádu z okna v pátém patře nemocnice na Bulovce, ve které se léčil
- po maturitě studoval na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
- během války pracoval a vystřídal několik profesí
- spisovatelem z povolání se stal teprve v roce 1963
- po roce 1970 nesměl několik let oficiálně publikovat, psal tedy do samizdatových a exilových periodik
- v jeho díle je jasný prvek autobiografičnosti, protože hojně čerpal z autentických životních zkušeností
- jeho dílo je také velmi populární v zahraničí, bylo přeloženo do více než 28 jazyků
Další díla:
romány: Obsluhoval jsem anglického krále, Příliš hlučná samota
povídky: Slavnosti sněženek, Pábitelé, Perlička na dně
novela: Postřižiny
Autoři, kteří psali ve stejné době:
• OTA PAVEL – Smrt krásných srnců (povídky) Plná bedna šampaňského (povídky), Jak jsem potkal ryby (povídky)
• MILAN KUNDERA – Směšné lásky (sbírka povídek), Žert (román)
• JAN OTČENÁŠEK – Romeo, Julie a tma (novela), Občan Brych (román), Když v ráji pršelo (román)
• LADISLAV FUKS – Spalovač mrtvol (román), Pan Theodor Mundstock (román)
• VLADIMÍR PÁRAL – Mladý muž a bílá velryba (román), Milenci a vrazi (román), Katapult
• LUDVÍK VACULÍK – Morčata (román), Jak se dělá chlapec (román), Rušný dům (román), Sekyra (román)