Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




17, Arnošt Lustig - Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (77,62 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Arnošt Lustig Modlitba pro Kateřina Horovitzovou Téma a Motiv - Téma: -zachycuje bezohlednou a cynickou hru nacistické moci s lidskou nadějí a touhou po životě. Židovská dívka volí zoufalou cestu k zachování vlastní důstojnosti a čelí pokoření tváří v tvář smrti. - Motiv: - válka - smrt - snaha přežít - intriky Časoprostor - Osvětim, vlak, 2.sv. válka Kompoziční výstavba - členění textu – 3 kapitoly - chronologická kompozice Literární druh a žánr - Literární druh: Epika - Literární žánr: Psychologická novela Vypravěč / lyrický subjekt - Er-forma (vypravěč vševědoucí) Postavy - Kateřina Horovitzová - velice mladá, krásná, tanečnice, stydlivá, tichá, introvert, obětavá, Židovka - Herman Cohen - Žid, bohatý, obchodník, statečný, rozumný, mluvčí - Bedřich Brenske - nacista, arogantní, intrikář, zlý, lhář, manipulátor, působí jako vlídný člověk - Krejčí - pomáhá Kateřině předat vzkaz, posouvá děj - Rabín - snaží se Kateřině sdělit, že její rodina je mrtvá, posouvá děj Vyprávěcí způsoby - Er-forma, vyprávění, dlouhé věty Typy promluv - dialogy, němčina, spisovná čeština, uhlazená řeč Brenskeho Veršová výstavba - nejedná se o poezii, a tak nemůžeme určit veršovou výstavbu Kontext autorovy tvorby - Lustig reaguje na skutečnou událost, kdy nacisté za druhé světové války mámili peníze ze zbohatlíků, druhá vlna válečné prózy. -další autoři té doby Ladislav Fuks, Jan Otčenášek, Literárně / obecně kulturní kontext - literatura se zaměřuje na úděl Židů - střed dobra se zlem, častá tématika v české próze, Charta 77 Autor Arnošt Lustig (1926–2011) - narodil se 21. 12. 1926 v Praze do rodiny malého obchodníka - v Praze vychodil obecnou školu a začal studovat na reálce, z rasových důvodů byl jako žid ze školy vyloučen → učil se krejčím, později ozdobníkem - v roce 1942 byl poslán do koncentračního tábora Terezín, později do Osvětimi a Buchenwaldu - v roce 1945 uprchl z transportu smrti, kvůli holocaustu přišel téměř o celou rodinu - po válce vystudoval Vysokou školu politickou a sociální v Praze - v roce 1948 působil jako zpravodaj Lidových novin v izraelsko-arabské válce - pracoval jako redaktor Československého rozhlasu, redaktor Mladého světa, scénárista filmového studia Barrandov - v srpnu 1968 byl s rodinou na dovolené v Itálii, rozhodli se zůstat v exilu - krátce pobýval v Jugoslávii, poté v Izraeli, v roce 1970 se usadil v USA - od roku 1973 přednášel film, literaturu a scenáristiku na Americké univerzitě ve Washingtonu, v roce 1978 byl jmenován profesorem - po listopadu 1989 se vrátil do vlasti, na čas byl šéfredaktorem českého vydání časopisu Playboy - v posledních letech žil střídavě v Česku a v USA - zemřel v Praze 11. 2. 2011 na rakovinu - jeho tvorba se zabývá tematikou židovství, holocaustu a druhé světové války - vyzdvihuje vnitřní síly člověka, boj za lidskou důstojnost i v leckdy beznadějných situacích Děj Jednoho dne bylo zajato 20 židovských obchodníků, kteří se vrátili z USA zpět do Itálie. Byli přeřazeni k veliteli Bedřichovi Brenskemu, který jim slibuje, že za peníze je může dostat zpět do USA. Z nového transportu vystupuje Kateřina Horovitzová, která svému otci říká, že nechce zemřít. To slyšel jeden z obchodníků - Herman Cohen, kterému se Kateřina hned zalíbila. Ten ji chce vykoupit a Brenske slibuje, pod podmínkou, že pan Cohen zaplatí 100 000 franků. Panu Cohenovi se Kateřina tak líbila, že jí nechal ušít šaty na deportaci. Kateřina chce poprosit pana Cohena, aby vykoupil i její rodinu, netuší však, že je již dávno mrtvá. S kontaktováním rodiny jí pomáhá krejčí, jenže se na to přijde a on je přidělen do komanda k Brenskemu. Nastupuje se do vlaku, ale Brenske chce po obchodnících stále více peněz za různé věci. Za nějakou dobu jsou ale vlakem převezeni zpět, protože Kateřina si musí pana Cohena vzít, protože nemá svůj pas, na obřadu jim zpívá rabín, který zpívá písně o mrtvých a tím se jí snaží naznačit, že její rodina je mrtvá. Když jsou znovu ve vlaku, jsou dovezeni až do Hamburku, kde vidí loď, kterou mají odplout, ale protože už nikdo nemá dostatek peněz na účtech, Brenske je nutí, aby napsali svým rodinám. Protože se ale nikdo neozývá zpět, vrací se zpět do tábora. Tam jim je slíbeno, že pokud podstoupí desinfekci, pojedou do Švýcarska. Všem už je jasné, že je čeká plynová komora. Kateřina je nucena nahá tančit před vojákem, tomu však vytrhne zbraň a dva zastřelí. Všichni jsou zavřeni do sprch, kde cítí plyn. Najednou se rozletí dveře a skupina vojáků všechny postřílí. Kateřinu přímo do srdce. Všichni jsou zplynováni, jen Kateřina vystavěna v sušárně vlasů, kde jí zpívá rabín. Ten poté sleduje, jak její tělo hoří.

Témata, do kterých materiál patří