17. Saturnin

Saturnin

Autor: Zdeněk Jirotka

Ilustrace: Stanislav Duda

Nakladatelství: Československý spisovatel

Rok vydání: 1990 (napsáno 1942)

Literární druh: epika (podle obsahu), próza (podle formy)

Literární žánr: humoristický román s prvky satiry

Zdeněk Jirotka (1911 – 2003)

• spisovatel a fejetonista

• autor humoristických povídek a rozhlasových her

• narodil se v Ostravě

• maminka Žofie, otec měl reklamní agenturu

• nedostudoval reálné gymnázium (byl vyloučen)

• Stavební průmyslové škole v Hradci Králové vyučil se zedníkem

• vstoupil do armády, sloužil v řadě měst (Olomouc, Brno, Banská Bystrica, Košice, Vyškov)

• na začátku okupace pracoval na ministerstvu veřejných prací

• od roku 1940 pracoval v Lidových novinách

• pracoval pro časopis Dikobraz

• od roku 1942, po úspěchu Saturnina se stal spisovatelem z povolání

• v 50. letech pracoval v Československém rozhlase

• byl členem PEN-klubu = celosvětové sdružení spisovatelů

• založené 5. října 1921

• ve Florence Restaurantu v Londýně

• shromáždění jedenačtyřiceti anglických spisovatelů)

• hrál malou roli ve filmech 7 zabitých a Přehlídce velím já!

• podílel se na televizním a rozhlasovém pořadu Sedmilháři

• s manželkou tvořili dokonalý pár: „Když slavili 25. výročí svatby, zeptala se paní Jirotková svého muže, zda ji má ještě rád stejně, jako když se brali. A on na to odpověděl: „Jak o tom tak přemýšlím, mám tě rád ještě víc, protože tehdy bych bez tebe mohl žít a teď už si to neumím představit…“ “

• má děti Hanu a Zdeňka

• zemřel v Praze

PLÁN TÉMATICKÝ

Hlavní téma: příběhy vypravěče a jeho sluhy Saturnina, gentlemanství, morální hodnoty, ziskuchtivost

Vedlejší téma:

• milostný příběh vypravěče a Barbory

• třítýdenní dovolená u dědečka na venkově

• zesměšňování Milouše Saturninem

• spadlý most

• přísloví tety Kateřiny

• odlehčení od vážných problémů (okupace)

• kritika záporných lidských vlastností

• výsměch tvůrcům otřepaných románů

Motiv: emancipace (Barbora), úcta ke stáří (vztah k dědečkovi), láska, boj o dědictví, putování, humor, přátelství

Časoprostor:

Děj této knihy se odehrává ve 20.-30. letech 20. století v Praze a v okolí neznámého malého městečka.

PLÁN KOMPOZIČNÍ

Kompoziční výstavba:

- chronologická, retrospektivní prvky (vyprávění vypravěče) příběhy v příběhu, vložené vedlejší příběhy, kapitoly (26) – na konci každé kapitoly je její shrnutí, citace z knih

Veršová výstavba:

–

PLÁN JAZYKOVÝ

Vypravěč / lyrický subjekt: ich-forma (vypravěčem je Saturninův pán => nemá jméno v celém příběhu!)

Vyprávěcí způsoby / typy promluv:

• převažuje nepřímá řeč

• vypravěč se často obrací na čtenáře

• přímá řeč minimálně

• dlouhé promluvy doktora Vlacha

Postavy:

• Saturnin

– hlavní a klíčová postava celého příběhu