17. Saturnin

- metafory

Tropy a figury a jejich funkce:

–

Ukázka textu:

Myslím, že jsem se už zmínil, že mám tetu jménem Kateřina. Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Teta Kateřina má syna. Je mu 18 let a jmenuje se Milouš. Neštěstí nechodí nikdy samo. Teta je vdova a Milouš je sirotek, protože strýc František před deseti lety zemřel. Jistě nelituje, že to udělal. Poslouchat celý život přísloví, pořekadla a zrnka moudrosti není maličkost.

…

Když jsem se jednou tety ptal, jestli už přemýšlela o tom, čím Milouš bude, naznačila mi nejdříve, že to není moje starost, a potom střízlivě řekla, že Milouš překrásně bruslí. Kdybych prý viděl ty figury, no unikum. Ta odpověď se mi zdála podivná. I kdyby tomu bylo tak, jak teta říká, co bude, proboha, dělat v létě?

Potom teta změnila téma rozhovoru a vzpomínala na svého nebožtíka muže. Vykládala mi o něm, jako kdybych ho byl jakživ neviděl. Já se naň pamatuji velice dobře.

Byl to podivuhodný človíček. Vystřídal překvapující množství povolání z toho důvodu, že považoval za nedůstojné, aby někoho poslouchal. Teta tomu říkala vrozená hrdost. O postavení, které si nakonec získal, se mínění rozcházejí.

Teta Kateřina říká, že byl vědeckým pracovníkem. Já jsem toho názoru, že měl malou továrničku na nějaké čisticí prostředky, a Saturnin jednou řekl, že podle toho, co slyšel, to byla továrna na katastrofy. Skoro bych řekl, že máme pravdu všichni.

Kontext autorovy tvorby:

• využití typického anglického humoru

• Wodehouse – sluha Jeeves byl inspirací k vytvoření Saturnina

• Saturnina napsal s úmyslem zlepšit náladu během války

• vtipnost spočívá v domýšlení nedořešených nebo neřečených situací

• rozhlasová hra Hvězdy nad starým Vavrouchem

• Muž se psem humorná parodie na detektivní román o hloupých podvodnících

• Sedmilháři, Pravidla se změnila soubory povídek

Literárně / obecně kulturní kontext:

- literatura 2. poloviny 20. století

- humoristická literatura

- důraz je kladen na zesměšnění, kritiku, na záporné lidské vlastnosti

- základem je zesměšnění módních literárních forem

Humoristická literatura:

Vladislav Vančura

- český spisovatel, dramatik, filmový režisér

- původně byl lékař

- studoval práva, poté medicínu

- v květnu 1942 zatčen a poté zastřelen v Kobylisích

- Rozmarné léto – humoristická novela z městečka Krokovy Vary

Karel Poláček

- Rychnov nad Kněžnou

- soudničkář a fejetonista v Lidových novinách

- židovský původ, zahynul roku 1944 v Osvětimi

- považován za tvůrce sloupku (přinesl něco mezi fejetonem a povídkou)

- tvorba pro děti: Edudant a Francimor, Bylo nás pět

- humoristické knihy: Michelup a motocykl, Muži v ofsajdu

- Židovské anekdoty – rád vyprávěl vtipy

Eduard Bass

- spisovatel, novinář, redaktor, herec

- autor textů pro kabaret

- Klapzubova jedenáctka – moderní humoristická pohádka pro mládež