18, Bohumil Hrabal - Ostře sledované vlaky

Bohumil Hrabal

Ostře sledované vlaky

Téma a Motiv

- Téma:

- dopad války na lidské životy – přechod chlapce v muže v období války

- Motiv:

- sexuální nezkušenost

- pokrytectví

- nesmyslnost války

- život na vesnici

- válka

- láska

- zklamání

- železnice

Časoprostor

- konec druhé světové války, 1945 – malá železniční stanice Kostomlaty

Kompoziční výstavba

- chronologický postup s prvky retrospektivy hlavního hrdiny

Literární druh a žánr

- Literární druh: Epika

- Literární žánr: Novela

Vypravěč / lyrický subjekt

- Ich-forma(Miloš Hrma)

Postavy

- Miloš Hrma - 22letý začínající výpravčí; čestný a spravedlivý; bojuje s pocitem, že není "opravdový chlap"

- výpravčí Hubička - má velmi rád ženy; nebojácný, chytrý; nemá rád Němce

- přednosta stanice - ctižádostivý; má rád své holuby; ve své podstatě je hodný

kolaborant Zedníček

- výpravčí Máša - chodila s Milošem

- Zdenička Svatá - telegrafistka, které pan Hubička orazítkuje zadnici

- partyzánka Viktoria Freie - dodá Hubičkovi bombu a zbavuje ho jeho "problému", poté odjíždí do Kerska

Vyprávěcí způsoby

- Přímá řeč

Typy promluv

- pásmo vypravěče

Veršová výstavba

- nejedná se o poezii, a tak nemůžeme určit veršovou výstavbu

Kontext autorovy tvorby

Většina postav byla inspirována jeho spolupracovníky. Většina děj inspirována jeho zkušenostmi.

V době svého vzniku byla novela velmi úspěšná, přestože nevyvolávala jen pozitivní reakce. Vyčítán byl především vulgarismus.

Další díla např.:

- Pábitelé

- Taneční hodiny pro starší a pokročilé

Celý text je jedna dlouhá věta, ovlivněn moderní prózou.

- Obsluhoval jsem anglického krále

Hlavní hrdina Jan Dítě je malého vzrůstu, vnucuje se do vyšších vrstev.

- Slavnosti sněženek

Soubor povídek o obyvatelích chytové oblasti Kersko.

Literárně / obecně kulturní kontext

- česká próza 2. pol. 20. stol.

- Oficiálně vydávaná i zakázaná.

Uvolnění kontroly nad literaturou, scelování povolené a zakázané literatury, formální i jazykové experimenty. Pro českou literaturu představovala 60. léta 20. století dobu nebývalého rozkvětu. V letech 1958 - 1968 došlo k oslabení moci komunistické vlády, což bylo způsobeno zejména vlnou kritiky stalinismu v 50. letech i pozdější ekonomickou krizí. V české kultuře se tato situace projevila především uvolněním kontroly nad vydávanými pracemi, postupně tak došlo ke scelování povolené a do té doby zakázané literatury i rozšíření publikačních možností dříve zakázaných autorů. Hledáním nových způsobů vyjádření svých názorů i pocitů spisovatelé reagovali zejména na schmetismus literatury 40. a 50. let. Básníci, prozaici i dramatici se často pouštěli do formálních i jazykových experimentů, mnozí byli ovlivněni existencialismem. V českých podmínkách se uplatnil i nový román, absurdní drama a experimentální poezie. Výrazným kulturním fenoménem doby se staly tzv. malé scény, jako např. Semafor.