2. Romantismus

Romantismus

konec 18./počátek 19. století, umělecký směr i životní postoj

ovlivněno velkou francouzskou buržoazní revolucí → rovnost, volnost, bratrství

pád feudalismu, nástup kapitalismu → velké rozvrstvení obyvatelstva (bohatí X chudí) – o všem rozhodují peníze

pokud nemá nadaný člověk peníze, nemůže uskutečnit své ideály

pocit vyřazenosti za společnosti, osamocení, bezmoci → ze všeho obviňuje společnost

z francouzského slova romantique – „jako v románu“

něco dobrodružného, nevšedního a záhadného

znaky: důraz na city a fantazii

pocit osamocení a bezmoci

rozpor mezi sny a skutečností

obdiv minulosti

únik do přírody → vlastního nitra

hrdina se bouří a obviňuje společnost

často téma nešťastné lásky

hrdina splývá s autorem – nechce se přizpůsobit, vyvrženec

často cikán, vrah, loupežník, …

scenérie hřbitovů, přírody, jezer, tajemných míst

žánry: nejoblíbenější poezie, z prózy pak historická povídka či román, ke se román nevyskytuje v úplně čisté podobě, ale s prvky klasicismu, preromantismu a realismu

Nejvýznamnější autoři romantismu

Rusko

Alexandr Sergejevič Puškin

Michail Jurjevič Lermontov – poema Démon

Německo

Heinrich Heine – Kniha písní

Novalis – Hymny noci

Anglie

Lord George Gordon Byron – Childe Haroldova pouť

Percy Bysshe Shelley – Óda na západní vítr

Jane Austenová – Pýcha a předsudek

Walter Scott – Ivanhoe

Francie

Victor Hugo

Stendhal – Červený a Černý

Chrám matky boží v Paříži – Victor Hugo

literární druh: epika

žánr: román

čas a prostor: Paříž (Notre Dame, Dvůr Divů)

15. století, vláda Ludvíka XI., období středověku

jazyk a styl: prudký dějový spád, neobvyklé situace, překvapivé zvraty, er-forma

mluva autora – spisovná, řeč dle společenského postavení, hovorové výrazy, kontrasty

kompozice: 11 knih – každá obsahuje několik kapitol

námět: příběh osudového vztahu Quasimoda a Esmeraldy a pokryteckého Frolla

hlavní postavy:

Quasimodo – jméno podle dne, kdy byl nalezen – Velikonoční neděle

hluchý, jednooký hrbáč – pro okolí ztělesněním zla, život strávil v chrámu – je zvoníkem, ujal se ho kněz Frollo (nikdo Quasimoda nechtěl) → Quasimodo byl oddaný a vděčný → silné pouto k chrámu

Esmeralda – krásná cikánka, tancuje na náměstí Gréve s kozičkou Djali

okouzlí Frolla, ale zamilovaná do Phoeba

při pranýřování Quasimoda → podá mu vodu

Phoebus – sebestředný kapitán, jde mu o svoje dobro, zachrání Esmeraldu

Claudius Frollo – kněz, velmi vzdělaný představitel církve, vychovával mladšího bratra

donutí Quasimoda unést Esmeraldu

pokrytec → ze žárlivosti pobodá Phoeba, vina jde na Esmeraldu

zjistí, že Quasimodo miluje Esmeraldu, nenávidí ho

později shozen Quasimodem z chrámu

Pierre Gringo – neúspěšný básník, žije ve Dvoře divů → má být zabit, ale Esmeralda ho zachrání formálním sňatkem