Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




20. KUŘE MELANCHOLIK

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (38 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

KUŘE MELANCHOLIK

1. Tematika

Tato pesimistická povídka popisuje osud dítěte a kuřete, které nikdo nemá rád. Dítě má po smrti maminky a příchod macechy těžký život. Dítě je macechou a novými služkami šikanováno a trestáno za věci, které neudělalo. Najde si kamaráda v kuřeti, kterého ostatní kuřata vyštípavší a berou mu jídlo, stejně jako hošíkovi. Hlavním tématem je paralela mezi trpícím dítětem a nemocným kuřetem a motivy jsou utrpení, bolest, samota, smrt a zoufalost. Je zde poukázána symbolika života lidského a zvířecího. Popis surovosti a bezcitnosti venkovanů, kteří si vybíjejí zlost na bezbranném sirotkovi, vyjadřuje Šlejharovo přesvědčení, že moderní civilizace spěje k rozkladu mravních hodnot a způsobuje zvýšenou agresivitu. Je tu zřetelný ostrý kontrast mezi harmonickým líčením přírodního světa a drsným a krutým světem venkovských lidí. V pasážích kritizujících objektivní zlo se projevuje autorovo subjektivní hodnocení.

Ústředními postavami příběhu jsou malý chlapec a kuře. Jejich obdobné osudy se spojují, stanou se z nich spojenci. Další postavo je maminka dítěte, jejíž smrtí je dítě připraveno o poslední projevy mateřské lásky. Dále jsou tu otec a služebnictvo, kteří se k dítěti chovají nestejně a nová matka-macecha s novou služebnou Pepkou jsou pravým ztělesněním zla.

Děj se odehrává na bohatém statku. Dílo bylo vydáno roku 1889 a kniha je napsána v er-formě.

2. Jazykové prostředky

Autor píše velmi barvitým a jazykem a používá smyslově bohaté popisy. Píše velmi košatým stylem, používá rozvité věty a přímé řeči. Autor hojně používá sugestivní obrazy utrpení, nadsázku, kontrast a ironii,

3. Okolnosti vzniku díla

Kuře melancholik je povídka s prvky naturalismu. Je to umělecký směr, který se zformoval ve Francii v 60.-80. letech 19. Století. Usiloval o co nejobjektivnější zachycení soudobé skutečnosti i s jejími ošklivými, ba odpudivými rysy. Je blízký kritickému realismu, který má za cíl zobrazovat člověka v podmínkách, v jakých žije. Hrdina naturalistického románu nemá obecný charakter, autorův postoj k němu je nezávisle pozorovatelský. Ale u Šlejhara je tato nezávislost narušena, je u něj patrná zaujatost (kontrast realismu, kde je typická nestrannost) a bližší než popis mu byla technika vypravování. Mezi představitele naturalismu patří Emile Zola (Zabiják) nebo G. de Maupassan (Kulička).

V říjnu roku 1895 byl sepsán manifest České moderny1 a jedním z autorů, kteří se pod něj podepsali, byl i J.K. Šlejhar, který se k tomuto dokumentu přihlásil ihned a bez výhrad. Například požadavek subjektivního postupu v umění zcela odpovídal Šlejharovu

přesvědčení. Manifest České moderny bylo sdružení mladých spisovatelů a politiků, kteří stáli proti tehdejší politické špičce, proti Mladočechům. Kritizovali plané vlastenectví, hejslovanství a podporovali dělnictvo. Prosazovali, že každý jedinec má právo na vlastní osobitou tvorbu. Manifest podepsalo roku 1895 mnoho umělců, např. F.X.Šalda, A.Sova, O.Březina či S.Machar.

Témata, do kterých materiál patří