3. KYTICE

KYTICE

1. Tématika

Kytice je básnická sbírka složena z třinácti básní, v prvním vydání jich bylo pouze dvanáct, později byla přidána ještě Lilie. Toto lyricko-epické dílo obsahuje jedenáct balad: Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Holoubek, Záhořovo lože, Vodník, Vrba, Lilie, Dceřina kletba a dvě básně: úvodní Kytice a závěrečná Věštkyně. Balada je lyricko-epická báseň pochmurného ladění a její děj směřuje k tragickému závěru. Hlavní postava balady je většinou konfrontována s nadpřirozenými, bájnými bytostmi, jež představují nepřátelskou moc přírody.

V Kytice můžeme ale najít i jiné epické žánry, jako je pohádka (Zlatý kolovrat) či místní lidová pověst (Poklad). Základní témata jsou: otázka viny a trestu (Svatební košile, Vodník, Polednice), milenecké vztahy (Svatební košile) nebo vztahy rodičů, zejména matek a dětí (Dceřina kletba, Poklad, Kytice) či střet reality a nadpřirozeného- může být vykládán jako sugesce (Polednice).

V Kytici jsou výrazné křesťanské motivy, což lze dokázat na faktu, který zde vidíme: je-li překročen odvěký řád (například opuštění dítěte v Pokladu, neuposlechnutí matčina příkazu ve Vodníkovi) musí hrdinové nést těžké následky, jež je možné odvrátit jen upřímnou lítostí. Díky pokání se dočká odpuštění i loupežník v Záhořově loži. Naopak ve Zlatém kolovratu zahynou vražedkyně stejnou smrtí, jakou přichystaly své nevlastní dceři a sestře.

I když dílo obsahuje řadu romantických rysů, jako jsou líčené přírodní reálie (motivy hřbitovů- Svatební košile, lesů či jezera- Štědrý večer) a nadpřirozené bytosti (Polednice, Vodník..), Kytici nezařazujeme do romantismu, protože se některým jeho kritériím vymyká. Erbenovi hrdinové nepředstavují romanticky rozpolcené jedince bouřící se proti světu, společnosti či životu. Pro postavy a jejich příběhy, posuzované na základě etického principu, není rozhodující společenské prostředí ani čas. Autor se od postav, na rozdíl od romantických spisovatelů, zcela distancuje.

Důležitou roli v díle mají ženské hrdinky, které jsou zastoupeny ve všech básních kromě Záhořova lože. V Erbenově pojetí plní především poslání matky. Ve většině balad se autor zamýšlí nad mateřskou láskou, její velikostí a úskalími.

Děj se odehrává ve venkovském prostředí a čas vyprávění zde v podstatě není, protože toto dílo považujeme za nadčasové.

2. Kompozice

Erben použil ve svém díle zrcadlovou kompozici- zrcadlově protilehlé básně na základě shodných atributů spolu korespondují (první a poslední, druhá s předposlední..). První a poslední básně jako jediné nejsou balady a mají společnou vlasteneckou tématiku. Balady Polednice s Vodníkem mají společné to, že zde má významnou roli zásah nadpřirozených postav. Příchod polednice vyleká matku dítěte natolik, že své dítě strachem zabije. Když dcera s matkou neuposlechnou vodníkovu lhůtu na návrat dcery k němu zpět, vodník jejich dítě zabije. Balady Poklad a Dceřina kletba řeší mravní narušení vztahu mezi matkou a dítětem, v Pokladu jde matka nechá své dítě samotné uprostřed jeskyně, kvůli své hamižnosti. To tam zůstane bez pití a jídla celý rok. Svatební košile a Vrba zobrazují přeměnu člověka. Ve svatební košili je to přeměna mrtvého milence na obživlou mrtvolu a v baladě Vrba to je přeměna ženy ve vrbu.