3. KYTICE
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
3. Jazykové prostředky
Básně jsou psány jazykem s řadou básnických prostředků typických jak pro lidovou poezii (výrazný rým, zvukomalba, přirovnání), tak pro umělecký básnický text (metafory, epiteta…). Jazyk sám o sobě je velmi jasný a prostý. Najdeme zde rým sdružený, střídavý i obkročný.
4. Okolnosti vzniku díla ( společensko-historický a literární kontext)
Karla Jaromíra Erbena považujeme za slavistu, protože se zajímal o lidovou slovesnost. Narodil se ve vesnici Miletín, z čehož pramení jeho zájem o lidovou slovesnost a tradici, kterými byl obklopován. Vydávání děl lidové slovesnosti, jako jsou například pětidílná sbírka folkloru Prostonárodní písně a říkadla nebo České pohádky (Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Hrnečku vař, Dlouhý, Široký a Bystrozraký), kvantitavně převážilo jeho básnickou tvorbu. Erben vytvářel nové pohádky díky znalostem ostatních pohádek a pověstí a můžeme ho tedy brát za národopisce. Také Kytice vznikla uměle, nepochází ze sbírek jiných pověstí, pohádek či legend.
Kytice je jeho jediná básnická sbírka, poprvé vydána v roce 1853, což bylo období takzvaného Bachova absolutismu , neboli neoabsolutismu, kdy byla česká literatura ovlivněna cenzurou. Spolu s Babičkou jsou to jediná dvě díla umělecké hodnoty, která mohla být v tomto období vydávaná. Po přidání Lilie byla kniha znovu vydána v roce 1861. Dalo by se ale říct, že Kytice je autorovým životním dílem- Erben pracoval na Kytici téměř dvacet let, nejstarší baladu Polednice začal psát v roce 1833. Některé básně vycházely zpočátku jednotlivě v dobových časopisech, jako například v časopisu Obzor. Mezi jeho současníky patří například František Ladislav Čelakovský, který se také zajímal o lidovou slovesnost a napsal známou baladu Toman a lesní panna.
5. Vliv díla
Erben se stal zakladatelem české moderní balady a inspiroval tím například Nerudu Bezruče či Wolkera. Autorovo dílo je dodnes aktuální, živé a řekla bych, že mezi studenty pořád populární, pro jeho nadčasovost (hříchy člověka) a oblíbenost strašidelných prvků. V 70. letech 20. století byla Kytice úspěšně zdramatizována Jiřím Suchým z divadla Semafor a roku 2000 vznikla její filmová podoba díky kameramanovi a režisérovi F.A.Brabcovi, kde se již setkáváme s hororovými prvky.