3-RUR - Karel Čapek

- Jeho díla často vyjadřují obavy ohledně možné nadřazenosti techniky nad člověkem (např. "R.U.R.", "Krakatit", "Továrna na absolutno").

- Čapek se vyznačuje používáním rozsáhlé slovní zásoby, neobvyklými slovy, několikanásobnými větnými členy a složitými souvětími.

- Jeho literární přístup je individualistický a zdůrazňuje pluralitu pohledů na realitu.

- První světová válka a vzestup fašismu a nacismu v Německu měly silný vliv na jeho dílo.

- Jeho dílo lze rozdělit do dvou základních částí: jedna se zabývá vnitřním životem jedince a možnostmi lidského poznání, druhá obsahuje utopické romány a dramata, která kritizují společenské problémy a varují před zneužitím techniky.

- Čapek působil také jako novinář a jeho práce ovlivnila novinářskou tvorbu svou jazykovou svěžestí.

- Jeho činnost v tisku byla spojena s Lidovými novinami a zahrnovala řadu fejetonů a sloupců o aktuálních tématech.

- Napsal řadu próz, včetně "Zářivých hlubin", "Boží muka", "Krakonošovy zahrady", "Kritiky slov" a další.

- Mezi jeho dramata patří "R.U.R.", "Věc Makropulos", "Bílá nemoc", a "Matka".

- Napsal také cestopisy, jako "Italské listy" a "Anglické listy".

- Karel Čapek se věnoval také dětské literatuře a napsal knihy jako "Dášeňka čili život štěněte" a "Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek".

- Jeho filozofická díla zahrnují knihu "Pragmatismus čili Filosofie praktického života".

- Karel Čapek se věnoval i překladům, například antologii francouzské poezie nové doby.

- Publikoval také politická díla jako "Hovory s T. G. Masarykem" a "Mlčení s T. G. Masarykem".

- Po jeho smrti byla vydána řada jeho posmrtných děl, včetně dalších fejetonů, básní a knih pro děti.

Jiní představitelé (spisovatelé):

Josef Čapek (Báseň z koncentračního tábora), Karel Poláček (Bylo nás pět), Jan Werich a Jiří Voskovec (Caesar), Eduard Baas (Klapzubova jedenáctka)

1. Literární druh a žánr: utopické drama, tragédie

2. Literární směr: pragmatismus, filozofický směr 20. století, kritériem je užitečnost, skutečnost a zkušenosti

3. Téma:

4. Motivy: roboti,

5. Časoprostor: vymyšlená budova továrny, Rossumův ostrov, doba děje není známá

6. Kompoziční výstavba: chronologický děj, předehra a tři dějství

7. Vypravěč:

8. Vyprávěcí způsoby:

9. Typy promluv:

10. Tropy a figury:

12. Jazykové prostředky: jednoduchý, srozumitelný výraz, objevují se nespisovné výrazy, dále se se vyskytují řečnické výrazy a metafory, v knize je poprvé použito nové slovo robot

13. Postavy:

14. Děj: Helena se přijede podívat na závod robotů. Roboti jsou nerozeznatelní od lidí, nemají city a lidské funkce. Helena si myslí, že roboti jsou lidé, lidé naopak roboti. Helena nakonec v továrně zůstane a vezme si Domina za muže. Děj se přesouvá o deset let později. V této době už se používají roboti jako vojáci ve válce. Helenu trápí, že roboti nemají žádné emoce, a proto přemluví dr. Galla, aby takové stvořil. Nastává celosvětový zmatek. Lidem se přestávají rodit děti, roboti přebírají moc a bojují s lidmi. Helena si uvědomí, co se stalo a spálí plány na jejich výrobu. Nicméně už je příliš pozdě, protože roboti již přichází na ostrov a zabíjí všechny kromě Alquista, který pracuje jako robot. Nakonec si roboti uvědomí, že bez plánu na výrobu do dvaceti let vyhynou. Prosí tedy Alquista, aby našel plány na výrobu. To se mu nepodaří, najde jen dva roboty Helenu a Prima, kteří mají emoce a jsou jiní než ostatní. Je to nový začátek?