30.Jaroslav Seifert, Praha v literatuře a umění

Kamenný most ( projev vlastenectví a víra v český národ a vítězství nad fašismem )

30. léta (subjektivní lyrika, zpěvné básně)

Jablko z klína - (1933) – tato sbírka je jemně ironická (místy sebeironická). Básně v ní jsou lyrické. Prolíná se zde nostalgie vzpomínek spolu s tušenými (ale neprožitými krásami). Postupně se ztrácí intimnost jeho citu a prožitky získávají obecnější platnost. Tato sbírka znamenala velký zlom v jeho tvorbě a vlastně zde byl vytvořen prostor pro další období a pro tvorbu jinou než poetistickou. Ovlivnění poetismem však Seifertovi zůstalo do konce života.

Ruce Venušiny - báseň: Chrlič

Uprostřed všeho milovati více korouhve chudých zázrak křtitelnice

i zašlých korun osleplý již topas, být jako dělník vysvlečený po pás,

být jako chrlič zpitý bez ustání, na čele slyšet rytmy bubnování,

když na pochodu z větrného klína vteřiny bijí jako zrnka vína.

Jaro sbohem - (1937) – tyto dvě sbírky, znamenají návrat Seifertova zájmu k politickým problémům a zájmu o naší zem. Jedná se o ohlasy na nastupující fašismus. To potvrzují básně:

• Píseň – lásky k vlasti a rodné zemi, kterou symbolizuje dívka

• Rok 1934

• Jaro 1936

• Májová krajina

Zhasněte světla (1938) – vlastenecká poezie, kde se projevuje obava o osud země, reakce na mnichovskou zradu, vydáno s podtitulem Lyrické glosy

• reakce na Mnichov

• motiv domova, vlasti

• obava o osud národa

• básně: Zhasněte světla, Píseň o rodné zemi

Vějíř Boženy Němcové (1940) - lidově vlastenecká poezie. Evokuje statečnost české spisovatelky a přirovnává ji k obrazu vlasti.

• velký ohlas, básně bez názvu

• lehce se dotkl společenské situace

• symbol národa a statečnosti

Světlem oděná - spolu s Kamenným mostem se jedná o proti okupační poezii

• motiv Prahy, Praha – symbol krásy a slávy

• za okupace

Kamenný most

• za okupace, cenzurována

• psáno jako by procházel po pražských památkách

• báseň: Staroměstský orloj

Přilba hlíny (1945) – vzdává dík osvoboditelům, raduje se z Pražského povstání a lituje mrtvých na barikádách, radost z osvobození.

• báseň vznikající za války a jejího konce

• básně: Květinové noci, Barikáda z rozkvetlých kaštanů

50. léta

Píseň o Viktorce - motiv B. Němcové

• velmi kritizován že není politicky agitační

Maminka (1954) – vzpomínky na dětství, na maminku (poděkování), která dokázala udělat domov krásným, i když byli chudí

• matka – centrum dětského života

60. léta

Šel malíř chudě do světa - zpěvné básně

• k obrázkům M. Alše

Halleyova kometa

• člověk by měl žít tak dlouho aby viděl přelétat dvakrát Halleyovu kometu

70. léta

Chlapec a hvězdy – určeno pro děti

• k obrázkům J. Lady

• koncipováno dle 4 ročních období (popisuje život na vsi)

Morový sloup

• vyjádření ke společenské situaci

• vydáno i oficiálně

Býti básníkem (1984)