Báječná léta pod psa_M.Vieweg

nechtěl totiž vstoupit do strany, ale kvůli zabezpečení rodiny dělá drobné politické 
ústupky (hraje fotbal, koupí vlčáka, věší vlaječky apod.), nakonec je sesazen na pozici 
vrátného, má deprese a veškerý volný čas tráví v dílně (vyrobí si vlastní rakev) 

Kvidova matka 

– vystudovaná právnička, herečka, předčítala Kvidovi z divadelních her, plachá, 

bála se psů, snažila se dostat otce z depresí, ke konci knihy píše Kvodovi dopis, aby 
knihu o jejich osobním životě nevydával (popisoval v knize i počůrané prkýnko apod.), 
řeší různé problémy od vegetariánky babičky až po bláznovství svého muže 

Paco 

– mladší bratr Kvida, dobrodružná povaha 

Jaruška – ve škole recitovali společně s Kvidem, vzali se a na popud jeho matky měli dítě (aby 

otce dostala z 

depresí) 

Babička Líba – šetřila peníze tak, že vařila levná, bezmasá jídla, aby pak mohla jezdit do 

zahraničí, „ortodoxní turistka“ 

Dědečkové Jiří, Josef, babička Věra 

Ing. Zvára – přítel Kvidova otce, byl hloupější, ale protože podlézal a vstoupil do komunistické 

strany, měl se lépe než jeho otec 

Šperk – soudruh a šéf podniku 

Vyprávěcí způsoby: er-forma, vypráví Kvído, místy však někdo jiný, v části knihy se zápisky  

   z 

Kvidova deníku je užitá ich-forma 

Typy promluv: monology, dialogy 

Jazykové prostředky: jazyk živý, spisovný i nespisovný, v přímé řeči často hovorový jazyk,  

občasné užití ostřejších výrazů, vulgarismů, anglické a německé výrazy,  

poetické vyjadřování; 

     humor, 

až cynismus v kontrastu se smutnými a vážnými událostmi,  

nadsázka, zvýrazňovány a zesměšňovány prvky komunistického  

režimu, rychlý spád děje, některé kapitoly jako divadelní scénář  

humorný tón: "hypnotizován úpěnlivými pohledy otce"  
hovorový jazyk: "válečnej" (ale ne hrubé ani vulgární výrazy – naopak místy až poetické, knižní 
výrazy) nadsázka barvitá přídavná jména: "statečné zářivé úsměvy"  
živé dialogy 
eufemismy: "pod tukovými polštářky se ukrývá výjimečný talent"  
rychlý spád vyprávění zajímavé výrazy: "babička Líba byla ortodoxní turistka"  
lehká říkadla: "Všechny líbá naše bída."  
přemoudřelost Kvida: ve svém slovníku používá i cizí slova ("v 7 letech je to pro mě deprimující")  
lidová rčení z úst dědy: "Drž, dostaneš kůži."  
elipsa (výpustka): "V únoru budu už dělat uvaděčku v Relistickém." (divadle)  
ironie: "k šíření pravdy je třeba lstivost, taková je doba"  
přezdívky: bratr Paco - "Sokolí pírko" 
personifikace: "česká literatura nemůže již déle čekat"  
humorná nadsázka: redaktor vyčítá Kvidovi - "Chybí vám tam dělník, bez něj se neobejdete, kdo 
vytváří hodnoty?"