Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Božena Němcová-Divá Bára

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (37,9 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Božena Němcová - Divá Bára Představení knihy:Realistický popis společnosti rozdělené podle majetku. Upozornění na pokrytectví, předsudky - kritika pověrčivosti.Hlavní hrdinka – prototypem emancipované nebojácné dívky s moderními názory na svět (B. Němcová byla velkou obdivovatelkou francouzské spisovatelky George Sandové – ta prosazovala rovnoprávnost žen)Žánr a forma knihy:Povídka psaná er formouPoprvé vyšla r. 1856 Obsah knihy:Děj se odehrává ve vesničce VestecBára byla dcerou pastýře Jakuba a dívky Báry, kterou si vzal až jako starý mládenec z obav, že se bez dětí nedostane do nebe. Když Bára vařila oběd, což bylo podle pověr v poslední den šestinedělí "zakázané", omdlela a na malou Báru tak nemohla ohlížet a zůstala bez dozoru. Od této chvíle si lidé z vesnice mysleli, že Bára na své dítě přilákala Polednici, která malou holčičkou očarovala. Jakubova žena potom po pár letech umřela.Divá Bára jí říkali pro její "oči buličí", pro silnou postavu, která se pro mladou dívku vůbec nehodila. Divá byla také proto, že byla nebojácná a uměla plavat dokonce i pod vodou. I když to Báru moc mrzelo, řídila se Jakubovými radami a urážek a pomluv si nevšímala, dokonce je přehlížela. Mělo ji rádo opravdu jenom málo lidí, mezi nimiž byla i Bářina nejlepší kamarádka Eliška, to byla neteř místního faráře, a Josífek, syn kostelníka.Eliška musela odjet za tetinkou do Prahy, aby se tam naučila dobrým mravům a zvyklostem a přitom se tam zamilovala do jednoho mládence. Po příjezdu zpět do Vestce ji panna Pepinka, sestra Eliščina strýce, pana faráře, zajistila a obstarala veselku s panem správcem velkostatku Kiliánem Slámou, který byl ze všech strašpytlů ten nejstrašpytlovatelnější. Eliška ho ale za manžela nechtěla, protože byla zamilovaná do pražského mládence Hynka. V době, kdy lidé ve vesnici neustále mluvili o "bílém strašidle", rozhodla se Bára, že Elišce pomůže a pana správce zažene vystrašením. Pan Sláma byl pozván na námluvy. Eliška však nic neslíbila a řekla přede všemi, aby pan správce přišel žádat o slovo až příští neděli. Tajně doufala, že jí přijde do té doby dopis od Hynka Z Prahy. Správcovi chutnal oběd i bez Eliščiny ruky. Začalo se stmívat a hovořilo se o vesnickém strašidlu. Pan správce musel přes les do vedlejší vesnice. Měl pořádný strach. Netušil, jakou léčku na něho Bára vymyslela. Převlékla se za strašidlo a pana správce k smrti vyděsila. Kilián Sláma sice měl s sebou doprovod, pana Vlčka, ale ten se bál v tu chvíli úplně stejně. Vlček se v panice rozběhl do vesnice pro pomoc a Bára byla chycena.Pan farář chtěl Báru patřičně potrestat, a tak jí uložil, aby jednu noc byla zavřena v márnici na hřbitově. Bára se však nebála a trest přijala. Pepinka se za Báru přimlouvala, chtěla také, aby Bára pana faráře odprosila. Ta však hrdě směřovala ke hřbitovu. Už se stmívalo. Báru zavřeli do kostnice a nastala noc.Večer se za ní byl podívat otec se psem Lyšajem. Otec spal hned pod okénkem, aby se Bára ničeho neobávala.Ráno šel okolo hřbitova neznámý myslivec, který se Báře již dlouho líbil. Otec mu vysvětlil, proč strávil noc u márnice. Myslivce Bářin trest pobouřil, vypáčil dveře od kostnice. Bářin otec přišel za ním. Myslivec vyznal Báře lásku.Kostelník, který měl Báru ráno přivést zpátky do vsi, se velmi podivil, jakou společnost měla Bára okolo sebe.Ve vesnici se konaly dvě svatby najednou. Bára se provdala za myslivce a Eliška si vzala svého vytouženého Hynka. Jen Josífek se trápil nešťastnou láskou- miloval Báru, a protože jeho láska nebyla opětována, rozhodl se, že se stane knězem.Popis postav: Bára - pracovitá, v přírodě poznává, že vymyšlené nadpřirozené bytosti neexistují, nevěří na ně; lidi, kteří ji mají rádi, upřímně miluje a pomáhá jim Eliška - vzhledem je pravý opak Báry, je dobrosrdečná, obdivuje Báru za její nebojácnost; lidé jí mají za zlé, že se s Bárou baví, protože ona je dcera faráře, a Bára je dcera pastýře pastýř Jakub - je introvertní povahy, svoji práci plní ke spokojenosti všech, vychovává Báru k pracovitosti a k lásce k přírodě Pepinka - sestra faráře, vychovatelka Elišky, hodná, milá, opatrná, svéhlavá Farář - vychovával Elišku, hodný, chytrý kostelník, kostelníková - zlí, protivní, povýšení, rodiče Jozífka správce - bohatý, úlisný, hrubý, pokrytecký, zbabělý myslivec – statečný a tajemný Práce s ukázkou Informace o autorovi: dívčím jménem Barbora Panklovánarodila se pravděpodobně ve Vídnijejí původ je ale dodnes záhadouo jejím nejasném původu pátralMiroslav Ivanov aHelena Sobkováuvažuje se o tom, že by B. Němcová mohla být nemanželskou dcerou hraběnky Kateřiny Zaháňské nebo její sestry (Dorothea Perigordová) Co tomu nasvědčuje?nápadná podoba – tmavé vlasy, vysoké čelo, štíhlý krkKateřina Zaháňská financovala B. Němcové soukromé studium na zámku ve Chvalkovicích – proč? Vždyť to byla dcera kočího… Němcová nastoupila do školy r. 1824 – tedy by jí musely být 4 roky (zvládlo by něco takového čtyřleté dítě?) datum jejího narození neexistuje, pouze datum, kdy byla pokřtěna (to bylo 4. 2. 1820) vyrůstala v rodině Panklovýchotec Jan Pankl byl kočím a sluhou Kateřiny Zaháňské (přes zimu ve Vídni, v létěv Ratibořicích na zámku)v Ratibořicích strávila Němcová dětstvíobecnouí školu navštěvovala v České Skalicipak soukromé hodiny ve Chvalkovicích – hra na klavír, němčina, společenskákonverzace,….jako velmi mladá provdána zaJosefa Němce (pracoval jako celník)manželství nebylo šťastné – její muž neuznával emancipacičasté hádky, domácí násilí – Němcová uvažovala o rozvodurodina se musela velmi často stěhovat – Němec často překládánnapř.1845 -1848 žila Němcována Chodskuvychovávala 4 děti : Hynek, Karel, Jaroslav, Teodora (Dorinka) umírá v 15 letech natuberkulózu Němcová umírá na rakovinu r. 1862 (tedy ve 42 letech) je pochována na Vyšehradě Historické souvislosti Národní obrození a jeho hlavní představitelé vývoj: 80. léta 18. století až 50. léta 19. století 18. století 19. století 70 let = 3 lidské generace Znaky: 1) konec úpadku češtiny 2) snaha o vzkříšení české kultury 3) národní

Témata, do kterých materiál patří