capek-bila_nemoc
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Obraz šestý – rozhovor mezi maršálem a Galénem, maršál nabízí Galénovi místo primáře v nemocnici, ten ale odmítá. Maršál chce nejdříve Galéna zatknout, potom ho po dobru přemlouvá, ať vydá lék baronovi. Mluví spolu o válce, mají na ni totálně odlišný názor. Rozhovor končí zprávou, že baron Krüg se zatřelil.
Jednání třetí - MARŠÁL
Obraz první – ministr propagandy sděluje, že ostatní státy chtějí svolat konferenci pro trvalý mír, maršál se rozhodne pro rychlé zahájení války, dřív než se zformuje mírová fronta
Obraz druhý – maršál stojí na balkóně a promlouvá k davům o válce, mladí lidé ho podporují a provolávají mu slávu, poté jde do pokoje, kde na něho čeká jeho dcera a synovec barona Krüga, přizná se jim, že také trpí Bílou nemocí. Dcera ho přemlouvá, ať vyhlásí mír. Maršál se nejprve brání, ale poté co dojdou nepříznivé zprávy z války, otočí. Slibuje, že když se uzdraví, bude jeho poslání šíření míru
Obraz třetí – doktor Galén spěchá s lékem k maršálovi, křičí přitom, že nechce válku a proto ho mladí lidé napadnou. Spolu s nimi je i syn z předchozích jednání. Jeden ze zástupu se zmocní doktora kufříku a rozbíjí lahvičky s léky, lidé zjistí, že doktora svým útokem zabili, přesto dále provolávají slávu maršálovi
Autor
Karel Čapek, český spisovatel, prozaik, dramatik, novinář a kritik, se narodil 9.ledna 1890 v Malých Svatoňovicích jako nejmladší ze tří dětí. Jeho otec byl lékař, matka sbírala slovesný folklór, bratr Josef se proslavil jako spisovatel a malíř, sestra Helena se také věnovala psaní. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové, odkud musel pro protirakouské aktivity přestoupit do Brna. Nakonec maturoval na gymnáziu v Praze, kde také vystudoval filozofickou fakultu, poté studoval filozofii v Berlíně a Paříži. Díky nemoci, nemusel Čapek nastoupit na vojnu, tak se také vyhnul boji v první světové válce. Působil krátce jako vychovatel v šlechtické rodině, brzy ale přešel k novinařině. Jako redaktor působil v časopisech Národní listy, Nebojsa nebo Lidové noviny. Psal fejetony a také sloupky, které vymyslel, a ve kterých se věnoval aktuálním problémům. Čapek byl prvním z českých spisovatelů, který uspěl v zahraničí, v době nacistické okupace využíval veškeré své možnosti k vyburcování národa a světa při snaze o zachování svobody. Nabídku na evakuaci do Anglie odmítl. Ke konci života se oženil se svou dlouholetou přítelkyní herečkou a spisovatelkou Olgou Scheinpflugovou. Po podepsání Mnichovské dohody a odjezdu Beneše do exilu se stal terčem politických útoků (urážlivé anonymní dopisy a telefonáty, rozbíjení oken jeho domu). Poslední tři roky svého života prožil ve Staré Huti u Dobříše. 25. prosince 1938 zemřel na zápal plic, několik měsíců před plánováním jeho zatčení gestapem. Je pohřben na Vyšehradském hřbitově. Roku 1995 mu byl in memoriam propůjčen Řád T.G. Masaryka.