Česká poezie 2.pol. 19. - poč. 20. stol.

světovost – přiblížení se k světové – evropské úrovni

lidovost – psát o lidu a pro lid – pro co nejširší vrstvy, užití folklóru jako inspirace

• ohlasy: - vzbudil odpor – vytýkán nedostatek národnostního cítění

- otiskovali i příspěvky perzekuovaných autorů

Jan Neruda (1834 – 1891)

• žil v Praze na Malé Straně – dnes Nerudova ulice - chudé poměry

• známé jsou jeho milostné vztahy, kt. ovlivňovaly jeho tvorbu - např. vztah s Karolínou Světlou

• studoval gymnázium, práva, filozofii

• pracoval jako novinář v denících Čas, Hlas, Národní listy – pokrokové noviny  obětoval tomu vše

• za svého života uznáván spíš jako novinář, jako prozaik a básník až po smrti

/docenila jej vlastně až generace J.S. Machara a F.X.Šaldy/

• často cestoval – miloval Francii, Turecko, Egypt, Balkán

• ke konci žil v ústraní, vleklé deprese – byl dost nemocný

poezie – 6 sbírek – zakladatel novodobého českého básnictví

Hřbitovní kvítí – ovlivněná dobou (Bach, chudoba, nešťastná láska )  pesimismus, přijata záporně, vidí sociální nerovnost lidí dokonce i na hřbitově, porovnávána s Hálkovou optimistickou sbírkou Večerní písně - to ho velmi otrávilo – odmlčel se na 11 let

Knihy veršů – 3 oddíly

• Kniha veršů výpravných (z dějin – epika) – sociální balady – b. Dědova mísa

• Kniha veršů lyrických a smíšených ( básně věnované Otci, Matičce, Anně)

• Kniha veršů časových a příležitostních (zde pojem „časy zaživa pohřbené“)

Písně kosmické – optimistická, víra v pokrok a budoucnost  ovlivněny vědeckými poznatky, optimismus odpovídal náladě ve společnosti, okamžitě rozebrána (velmi úspěšná)  konečně se stal uznávaným básníkem (b. Jak lvové bijem o mříže)

Balady a romance (epické básně)

• čtenářsky nejpřitažlivější

• romance – milostná tematika, veselá

• b. Romance večerní, Romance o Karlu IV, Balada stará – stará…

Prosté motivy – citový deník stárnoucího autora; 4 oddíly – Jaro, Léto, Podzim, Zima

Zpěvy páteční – oslavné básně, vlastenecké

vydány posmrtně Vrchlickým – víra v budoucnost národa

základní rysy jeho poezie – epičnost (děj); humor; vtip; satira; přímá (srozumitelná) realista; lidová poezie = inspirace; skromný až drsný jazyk

Vítězslav Hálek (1835 – 1874)

současník Nerudy, často srovnáváni (viz výše)

Hálkův pohled – optimistický, idylický pohled na svět, nekonfliktnost, víra v lásku, snadná zapamatovatelnost

Neruda: kritik; pesimista (o díle Hálka prohlásil: „Spousta hlubokého citu, ale myšlenek na 5 básniček.“)

poezie – 3 sbírky

Večerní písně – milostná lyrika, láska ke všemu – po pádu Bachova absolutismu  vyšla na 100% vstříc

optimistické náladě oproti Nerudovu Hřbitovnímu kvítí

V přírodě – třídílná sbírka přírodní lyriky

Pohádky z naší vesnice – vydána posmrtně – lyricko- epická sbírka; i sociální aspekty – kritika společ. poměrů