Česká poezie 2.pol. 19. - poč. 20. stol.

Česká literatura 70. a 80. let - generace ruchovců a lumírovců

literární a kulturní rozmach:

• česká literatura se přibližuje světové

• Karlova univerzita je rozdělena na českou a německou

• 1890 vzniká Česká akademie věd

• vznikají nová nakladatelství (např. pan Otto – Ottovo nakladatelství, Ottův naučný slovník)

• nové umělecké organizace – Umělecká beseda, Svatobor, Máj – spolek spisovatelů

• nové almanachy – RUCH

• časopisy – LUMÍR, Kwěty, Osvěta

• v literatuře se rozvinul spor o její budoucí orientaci – národní nebo světová??

(Eliška Krásnohorská – uveřejnila článek s představou čes. básníka ryze národního obrozeneckého  vzniká spor (který

se hrotí několik let) – v jeho důsledku vznikla v literatuře 2 křídla – česky nebo světově??

1. RUCHOVCI - 1868 – kolem almanachu Ruch (vydán k položení zákl. kamene Nár. divadla)

charakter: národně obrozenecký program, vlastenectví, slovanství, nár. tradice + historie

představitelé: Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská, Josef Václav Sládek

1. LUMÍROVCI (tzv. škola kosmopolitní) – kolem časopisu Lumír, navazují na hesla májovců

program: povznést českou lit. na světovou úroveň, čerpat podněty z ciziny (témata, žánry)

představitelé: Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, J. V Sládek

Svatopluk Čech (1846 – 1908)

• básník i prozaik, velký vlastenec (většina děl je vlastenecká a angažovaná, poplatná době)

  1. epická poezie

1. historická témata

básně: Žižka, Husita na Baltu, Adamité (období husitství, slavné chvíle českého národa)

epos Václav z Michalovic (doba pobělohorská)

1. venkovská témata

básně: Ve stínu lípy – 7 příběhů – veršovaných povídek, které si vyprávějí sousedé pod

lípou – idylická záležitost, ve své době nejpopulárnější, oslava českého venkova

Leštínský kovář – kovář se svojí dcerou brání svůj majetek proti něm. kapitálu (velmi kritická)

1. alegorické eposy – Evropa, Slavie (lodě s pasažéry jednotlivých států – na Evropě dojde ke vzpouře a

potopí se, na Slavie dojde k usmíření znepřátelených slovanských národů)

1. satirická báseň – Hanuman (opičí král) – kritika české povahy, výsměch českému maloměšťákovi

   1. lyrika – národní, vlastenecká, politická

sbírky: Jitřní písně (báseň: Dosti nás), Písně otroka – populární, revoluční tón – působila hlavně na dělnictvo

Josef Václav Sládek (1845 – 1912)

- studoval přírodní vědy a matematiku, pak na 2 roky přerušil studia a odjel do Severní Ameriky (inspirace)

- po návratu do Čech psal fejetony do Nár. listů, kde pracoval, přispíval i do časopisu Lumír

- ruchovec (oslava rodného kraje) i lumírovec (nadhled v důsledku cestování, vydatná překladatelská činnost)

- dílo: poezie

1. zážitky z cest (Amerika)

sbírky: Jiskry na moři, Básně (báseň Na hrobech indiánských – o potlačování a vyvražďování pův. obyvatel)