Česká poezie a próza do konce 50. let 20. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
významní autoři publikující po válce:
vycházela díla starší generace básníků, např. Jaroslava Seiferta, Františka Halase, Viléma Závady, Vladimíra Holana nebo Vítězslava Nezvala
napsána ještě v době okupace nebo těsně po ní
Skupina 42 – umělecká skupina založená v roce 1942, sdružovala malíře a básníky (J. Kolář, I. Blatný, J. Kainar); zaměřovala se na městskou krajinu, periferii, život v továrnách a na obyčejného pracujícího člověka (existenciálními problémy městského člověka) (1948 zakázána)
Ohnice – skupina básníků působících v letech 1949–1950, její členové se zaměřovali na lyrickou poezii a byli ovlivněni tvorbou Jiřího Ortena (název podle jeho sbírky Ohnice)
Skupina Ra – skupina umělců a básníků, formovala se v letech 1949–1956, její členové byli ovlivněni surrealismem a jejich tvorba byla často experimentální a provokativní
znaky: používání absurdních a nelogických obrazů, asociativního myšlení a hravé experimenty s jazykem
surrealismus komunisty označen za směr ideově scestný (1948 zakázána)
v roce 1956 naplno zazněla kritika schématické a agitační kultury na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů
zásadní příspěvky přednesli nekomunističtí spisovatelé Jaroslav Seifert a František Hrubín
kritizovali stav poúnorové literatury
Seifert se zastal zakazovaných autorů a vězněných spisovatelů (např. Jaroslav Zahradníček byl zatčen 1951 a nespravedlivě odsouzen na 13 let do vězení)
v poválečné próze dominovaly realisticky napsané romány a povídky s válečnou tematikou
Jiří Weil vydal autobiografickou knihu Život s hvězdou
Jan Drda napsal knihu povídek z konce války Němá barikáda
Arnošt Lustig vydal koncem 50. let povídkové knihy Noc a naděje a Démanty noci
inspirovány vlastními zážitky z terezínského ghetta a útěkem z transportu smrti
slovníček pojmů:
socialistický realismus – umělecký směr, který vznikl v Sovětském svazu v 30. letech 20. století; oficiální umělecký směr zemí východního bloku, podporován komunistickou stranou, měl sloužit k propagaci socialistických ideálů (dominantním uměleckým směrem v komunistických zemích po celém světě; v Československu oficiálním směrem od roku 1948 do 60. let 20. století)
znaky:
ideologická zaujatost: díla socialistického realismu měla zobrazovat svět v pozitivním světle a propagovat socialistický režim
realismus: díla socialistického realismu měla být realistická, ale zároveň měla být zobrazována pouze pozitivní stránka reality
typičnost: postavy a situace v dílech socialistického realismu měly být typické pro socialistickou společnost
znárodnění – přechod majetku do vlastnictví státu
kolektivizace – sloučení malých zemědělských usedlostí do velkých družstev
cenzura – omezení svobody projevu a šíření informací