Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Daniel Defoe

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (113,01 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Daniel Defoe – Robinson Crusoe Představení knihyCelý název knihy:“Život a zvláštní podivná dobrodružství Robinsona Crusoe, námořníka z YorkuFiktivní autobiografiesvětově proslulý román představitele měšťanské kultury zlatého věku anglického klasicismu. Žánr a forma knihyknížka Robinson Crusoe je psaná v ich formě a tříděná na kapitoly.je to román dobrodružnýDěj knihy Robinson, hlavní postava knihy Robinson Crusoe, žije v Anglii v městečku zvaném York. Už od útlého věku rád pozoroval lodě plující po moři a sám se chtěl po moři plavit, ale to jeho rodiče neschvalovali, protože moře už jim vzalo jednoho syna a nechtěli přijít i o toho posledního. Ten se však nedal odradit a na moře za jejich zády vyplul, jenomže loď ztroskotala. Zachránili se všichni námořníci i Robinson a v pořádku se dostali do Londýna. Tehdy si řekl, že už na moře nikdy nevstoupí. Bylo mu devatenáct let. Robinson se rozhodl, že si prohlédne město a poté se vrátí dostavníkem domů, ale ten odjížděl až za týden. Měl dost peněz na zaplacení ubytování a tak mohl v Londýně zůstat, jenže vše prohrál v kostkách a zůstal bez peněz. V přístavu se seznámí s kapitánem lodi plující do Afriky, nechá se přemluvit a pluje s ním. Loď ale přepadnou piráti, většina posádky je pobita, někteří prodáni do otroctví a Robinson také. Je však zraněný a tak ho piráti vezmou k jejich kapitánu, který si ho velice oblíbí. Po dva roky plánoval útěk a konečně se mu to podařilo. Utekl s domorodým chlapcem Xurym na malém člunu. Jsou zachráněni španělskou lodí plující do Brazílie.Pak dostal lákavou nabídku, vést loď do Guineje pro otroky. Robinsona lákala příležitost zbohatnout a tak nabídku přijal.loď vyplula z Brazílie 1. 9. 1659.Na této plavbě však jeho loď ztroskotala a on jediný přežil a usadil se na opuštěném ostrově, kam ho rozbouřené moře vyvrhlo.S hrůzou zjistil, že jediným přeživším je pouze ON… Ztroskotaná loď skončila blízko břehu, takže simohlvyrobit vor a vynést odtamtud užitečné věci. Celkem 11 x se vydal na nebezpečnou plavbu k vraku lodě a odvezl na břeh vše, co uznal za užitečné. Jen peníze a zlato pro něho v tuto chvíli byly nepotřebné a směšné…Jednoho dne zjistil, že vrak lodi zmizel, vlny moře ho pohřbily navždy…Udělal sibezpečnéobydlí, zasel si obilí, sušil si hrozinky, choval si kozy na maso a mléko. Aby měl vůbec ponětí o čase, zhotovil si velká dřevěný kříž, na nějž každý den dělal zářezy jako symboly dnů, týdnů, měsíců a let…Ve vraku lodi mimo jiné našel i inkoust a začal si psát deník… Začínal slovy: „Dne 30. září 1659. Já ubohý, nešťastný Robinson Crusoe ztroskotal jsem za hrozné bouře a vyvržen jsem na tento pustý, nehostinný ostrv, který jsem pojmenoval OSTROV ZOUFÁNÍ. Všichni moji druhové utonuli a já sám byl napolo bez ducha….“ Přesto nepropadal pesimismu, jak by se mohlo zdát…Svou vytrvalostí, usilovnou prací a rozumem dokázal přežít. Největší jeho radostí bylo zhotovení přístřešku s jeskyní, která sloužila jako sklep. Dokázal vypěstovat ze zrníček ječmen a rýži. Pochopil, jak na ostrově funguje koloběh přírody. První skutečnou úrodu sklidil za 4 roky. Byl to úspěch. Pomalu si začal zvykat na samotu. Společnost mu dělal papoušek – žvanílek Pól, kterého naučil pár frází pro své obveselení. Také kočky a pes, jeho věrní přátelé, byli pro něho potěšením. Nejvíce však Bible, kterou teprve nyní pochopil a četl si z ní každý den. Prožívá také vážnou nemoc- má zimnici a vysokou horečku. Je zesláblý a vzpomene si, jak v Brazílii používali místní lidé k uzdravení listy tabáku, a tak si také z nich uvaří odvar. Brzy se uzdraví a děkuje Bohu. Když zesílí, pokračuje ve své každodenní práci a také prozkoumává ostrov. Když je období dešťů, je nucen trávit veškerý svůj čas ve svém přístřešku, přemýšlí nad svým životem a zjišťuje, že ten, který žije nyní, je sice plný utrpení a strádání, ale je spořádanější… Svou pracovitostí a důvtipem se naučí mnoho věcí, je zručný, a tak zvládne si vyrobit i hliněné hrnce a proutěné košíky a na uskladnění potravin. Vyrábí si ze dřeva člun… To už žije 4. rokem na ostrově a pomalu se smiřuje s tím, že dostat se z ostrova domů je zhola nemožná věc… Jednoho dne se rozhodne vyzkoušet zhotovený člun, vyplouvá a chce při pobřeží prozkoumat ostrov. Silný vítr, který se zvedně, ho zanese daleko od břehu. Robinsona jímá hrůza a strach. Pak se vítr utiší a on se těší z toho, že se může vrátit domů….jak absurdní…to by se na začátku svého pobytu nedokázal vůbec představit, že si člověk zvykne kdekoliv… Tato zdánlivá idylka končí ve chvíli, kdy Robinson jednoho dne najde v pobřežním písku otisk bosé lidské nohy…Oné noci nemohl strachy usnout…Na ostrově nebyl sám, jak se dlouhá léta domníval…To už zde žil 18. rokem… Důkaz o pobytu dalších lidských bytostí jednoho dne našel, byly to lidské lebky a kosti u ohniště….Pochopil, že zde žijí kanibalové… Strach ho ovládal dnem i nocí, byl ostražitý a připraven na cokoli. Jednou našel u pobřeží ztroskotanou loď. Doplul k ní, ale bohužel nikoho živého kromě jednoho na smrt vyhladovělého a vyděšeného psa nenašel. Z lodi si ale vzal zásoby, které našel.. Roky míjely a Robinson zde strávil již 26 let.Strach z kanibalů ho stále doprovázel… Jednoho dne k břehu dopluly čluny a z nich vyskákalo 30 divochů. S nimi také dva svázaní ubožáci. Zřejmě by je divoši zabili a pak snědli, kdyby se tomu jednomu nepodařilo utéci. Běžel směrem k Robinsonovu příbytku. Robinson ho zachránil a ostatní divochy zastrašil výstřelem z pušky. Některé kanibaly srazil k zemi. Vyděšený zajatec se ho strašně bál a považoval ho za démona, ale Robinson ho uklidnil, že mu nechce ublížit. Divoch u něho zůstal a Robinson mu dal jméno Pátek na počest toho, že se v pátek setkal tváří v tvář s lidskou bytostí po tolika letech osamění… Udělal si z něj společníka a sluhu. První, co ho musel odnaučit, byla kanibalské choutky. Naučil ho jíst pečené maso zvířecí. Dále ho naučil svému jazyku…Stali se nerozlučnými přáteli. Pro Robinsona bylo setkání s ním velikou změnou – mohl sdílet svá trápení s lidskou bytostí, která mu

Témata, do kterých materiál patří