Evžen Oněgin

Olga Larinová – Její sestra. Milá a krásná dívka, je společenská a energická.

Vladimír Lenský – Romantický básník a snílek, je velmi zamilovaný do Olgy, se kterou je zasnoubený. Oněginův přítel.

Kompozice:

• chronologická, zrcadlová kompozice: město x vesnice; Taťána x Olga; Oněgin x Lenský

• dílo se skládá z osmi hlav (každá uvedena citací známých myslitelů), každá ze čtyřiceti až šedesáti strof (strofa – tzv. oněginská strofa - 14 osmislabičných nebo devítislabičných, pravidelně se opakujících veršů [a b a b c c d d e f f e g g], pravidelný rým)

• autor často vstupuje do děje a jako pozorovatel promlouvá ke čtenáři

• postavy se vyvíjí a jsou voleny tak, že vytváří kontrasty

• dlouhé popisy krajiny i dialogy

Jazykové prostředky:

• ich-forma i ech-forma (autor často promlouvá ke čtenáři)

• spisovný jazyk se spoustou vložených francouzských slov a řadou básnických prostředků

• anafora (...tak dbalé na věrnost i čest, tak přesné v řeči očí, gest, tak postoupené vznešeností, tak prosté sebemenších vin...)

• řečnická otázka (A co třpyt krásy od toalet? Co schůzky v zákulisí? Balet? Co vzkazy pro primadonu?)

• personifikace (...a z nich zima zas vykouzlila sníh)

• často je využíváno zvukomalebnosti a přirovnání, text obsahuje i řadu cizích slov a výrazů (spleen = splín, belle Nina, Bordeauxské atd.)

Aktuálnost díla: Tento román zapůsobil na literaturu mnohých zemích. V české literatuře 19. stol. byl napodobován dříve, než byl do češtiny přeložen. Ovlivnil například některá díla J. Nerudy. K vytvoření opery inspiroval P. I. Čajkovského.

Můj názor: Tato knížka se mi celkem líbila, hlavně proto, že i když se jedná o poezii, měla výrazný zajímavý děj. Popisné pasáže však byly na čtení náročnější.