Franz Kafka - Proměna

Franz Kafka – Proměna

Světová meziválečná literatura.

1. Část

Zasazení do kontextu díla:

• Zasazení části ukázky do díla (kde se část nachází, děj ukázky, co je před a co za ní)

Téma:

• Je proměna člověka ve hmyz a následující vývoj rodiny k tomuto stvoření. Proměna je zde chápána jako trest za jeho životní styl.

Motiv:

• Proměna v brouka jako trest.

Časoprostor:

• Příběh se odehrává v maloměstském bytě jedné rodiny s finančními problémy.

• Děj se odehrává v neurčitém čase, protože autor neposkytuje čtenáři pražádná vodítka, proto není schopen určit v jaké éře či roce se vlastně příběh odehrává.

Kompoziční výstavba:

• Novela je rozdělena do 3 – číselných kapitol.

• První kapitola – rodina a hlavní hrdina se vyrovnávají z proměny.

• Druhá kapitola – Rodina se učí fungovat s tím, že mají v rodině brouka.

• Třetí kapitola – motiv odcizení je silnější. Smrt hrdiny-brouka je vysvobozením.

• Má charakter povídky.

• Psáno chronologicky.

• Dílo je psáno v odstavcích.

Druh:

• Epika.

Žánr:

• Novela na hraně povídky.

2. Část

Vypravěč/lyrický subjekt = myšlenky vypravěče:

• Vypravěč nezaujatý.

• Er forma jen stroze popisuje pohled Řehoře.

Postavy:

• Řehoř Samsa – obchodní cestující živící svou prací celou rodinu. Je pracovitý a svědomitý a na svou rodinu myslí (např. chce za vydělané peníze sestru poslat na konzervatoř). Práce ho nicméně vyčerpávala. Po záhadné přeměně v brouka ho trápí problémy, které způsobil proměnou rodině, na sebe příliš nemyslí. Snažil se zachovat si myšlení člověka, ale často v něm převládaly zvířecí pudy. Umírá vysílený a vyhladovělý.

• Markétka - Řehořova sedmnáctiletá sestra, hudebně nadaná, svého bratra má velice ráda. Jediná z rodiny, která Řehoře lituje a stará se o něj, snaží se před ním překonávat svůj odpor. Kvůli nedostatku finančních prostředků musí začít pracovat, její charakter se mění, bratrův stav jí začíná být lhostejný a nenávidí ho za to, že je rodině přítěží.

• Matka - Řehoře lituje, myslí si, že jeho stav je pouze přechodný a čeká, že se jí vrátí zpět "jejich starý Řehoř", při přímé konfrontaci se svým potomkem se však příšerně vyděsí a má z něj hrůzu. Musí si najít zaměstnání a syn se pro ni, stejně jako pro ostatní, stává jen nenáviděným břemenem.

• Otec - Vyhýbá se kontaktu se synem, při setkání po něm hází jablka, aby ho odehnal - Řehoř je mu odporný.

Vyprávěcí způsoby:

• Příběh je vyprávěn z pohledu Řehoře, je často využíván vnitřní monolog.

• Objevuje se i přímá řeč.

Typy promluv:

• Věty oznamovací a tázací a rozkazovací.

Veršová výstavba:

• ------------

3. Část

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku:

• Autor používá spisovné formy jazyka bez slangových či hovorových výrazů. Text je dobře srozumitelný i pro dnešního čtenáře.

• Jazyk je spíše prostý.

• Autor se soustředí více na popis, přímá řeč se objevuje zřídka.