glazarova-vlci_jama

Jarmila Glazarová

Vlčí Jáma

Dílo, které patří do psychologického románu a do novely, o čtyřech dílech. Všechny díly jsou rozděleny do kapitol. Dílo bylo vydáno na základě vydání z roku 1973 a román vyšel již v roce 1938.

Příběh Jany je zasazen do konkrétního, reálného a sociálního prostředí. Do osiřelé nešťastné Jany autorka promítá svou životní zkušenost a především svou citovost.

Vlčí jáma je symbolizována postavou tety Kláry, která je sobecká, uplatňuje svou nízkost, nedostatek inteligence, svou panovačnost a necitelnost, která vyrůstala ve světě, kde platí morální pokrytectví a kde rozhoduje bohatství a moc. Zato Jana hledala klid, lásku a důvěru. Místo toho objevuje neklid, závist nebo nenávist. A rozpor mezi touhou a nadějí a mezi skutečností jí ukazuje nejen teta Klára, ale i milovaný otčím.

Obsah:

První díl

Kromě svých adoptivních rodičů se Jana setkává také se služkou Paulou, děvečkou Martinou a starou služkou Petronilou. Dále poznává také tetku Karolínku. Ta je velice stará a žije sama, ale obě si jsou navzájem sympatické. Je jaro a Jana se setkává s prací na zahrádce. Každá maličkost ji teď těší. Když Jana poprvé vešla do domu, byla bledá a zkroušená starostmi a bídou. Teď, když jí zčervenaly tváře a vypadá již lépe, jde poprvé mimo dům, a to do kostela. Při povinné procházce si všímá, že lidé nemají tetu rádi. Janina teta, která sama nezná starosti, žije klepy o celém městě. Z toho, jak mluví k Janě, je vidět, že je velice závislá na svém muži. Otčím má možnost dostat nové místo jako šéf veterinářské služby v Opavě, která je od Rozvadova, kde rodinka žije dosti vzdálená. Celá rodina by se musela přestěhovat, pole by se musely pronajmout a další starosti. Nakonec ale teta Klára souhlasí. Robert odjíždí na půl roku do Opavy. Klára zatím vše zařídí a otčím jezdí na víkendy domů. Teta si nedokáže představit, jak to bez svého Roberta vydrží. V rámci příprav teta s Janou navštěvují Robertovu matku. Chtějí všem příbuzným sdělit novinu o Robertově povýšení a jejich stěhování. Ve vzpomínkách Robertovi matky, ale především sestry, se dovídáme o otčímově dětství a jeho chudé minulosti. Při stěhování se vždy narazí na nějaké staré nepotřebné věci. Vzpomíná také teta, jak bohaté a bezstarostné dětství měla a hrozné manželství. To trvalo celkem 7 let. Zpočátku bylo šťastné, ale manžel pomalu umírá na rakovinu jater. Klidný život teď v létě probíhá pouze o sobotách, kdy je otčím s rodinou. Teta a Jana jedou v červenci do Opavy na Matiční den, starou tradiční slavnost. Obě se těší na otčíma. Teta se ale velice nevkusně a staromódně oblékla. Kolemjdoucí lidé se tetě posmívají a ukazují si na ni. Otčím je velice zdrcen. Snad již dále neunese to přetěžké břemeno až příliš bezmezné tetiny lásky. Když otčím přijíždí po 14 dnech opět domů, oznamuje, že odjíždí do jara do Prahy jako odborový přednosta ministerstva zemědělství. Jana si uvědomuje, že se tak rozhodl již v Opavě v Matiční den.