glazarova-vlci_jama

Druhý díl

Teta se teď nudí ještě více a stále se zlobí. Žije pouze dopisy. Janu potká velká svízel. Rozbolel jí zub. Teta má ale velký odpor k cizí bolesti, která je viditelná. Místo toho, aby děvče těšila, nadává jí. Nepochopené chudince Janě naštěstí pomůže zubař. Je podzim - doba sklizní brambor a ořechů. Jana nalézá novou zábavu a útěchu v četbě knih. Koně jsou prodány a Paula odchází. Posledními pracemi jsou sklizeň řepy a nakládání zelí. Otčím přestal psát a teta je z toho velice nervózní. Jana se jí snaží všemožně utěšovat, ale zdá se jí to čím dál horší. Náhle otčím bez oznámení přijíždí. Jana se na něho s velikou radostí vrhá. Pociťuje, že žárlí na tetu, která může být s otčímem stále. Snad své city ani pořádně nechápe, ale je z nich zmatená. Otčím opět odjíždí. Dalším rozptýlením je svátek Všech svatých. Teta mrtvé a hřbitov přímo nesnáší. Ale to, že se snaží mít hrob její rodiny co nejlépe vyzdobený, je otázkou prestiže a majetku. Velkou radost Janě přináší rozhovory a doučování s hochy, kteří přes zimu pobývají u tetky Karolínky. Tak plyne rychle a klidně zima. V myšlení otčímově probíhá spor mezi odpovědnými závazky k jeho ženě a touhou po mladé a krásné Janě. U tety se objevuje divná věc. Nemoc. Velmi nepravidelný a chvílemi ustávající tep srdce. Před zimou se zabijačkou doplňují zásoby masa. Blíží se Vánoce, a proto otčím přijíždí domů. Konečně je zase trochu klid. Nastává Štědrý den. Všude se peče, vaří a Jana si vynutila vánoční stromek. Ve vzduchu je báječná atmosféra. Otčím vzhlíží k Janě, jako ke krásné bohyni. Otčím a Jana neudrží své city, padnou si do náručí a jejich rty se setkají. Jana je tak nešťastná z těch nezadržitelných citů. Neví, co má dělat.

Třetí díl

Když se teta doví, že otčím se zase chystá na cestu, přijde na ní opět "srdcetřas" (jak tuto nemoc sama nazvala). Otčím jde pro doktora. Ten zjišťuje, že je to stářím. Doktor dochází na pravidelné kontroly. I Jana pozoruje na tetě znaky stáří a všelijakých chorob. Už brzy přijde jaro. Jana s tetou čekají na otčímův povel, aby se začaly všechny přípravy na stěhování. Pak dostane teta dopis s nějakým hrozným obsahem, po němž dostává srdeční záchvat. Když si Jana dopis přečte, zjišťuje, že stěhovat se budou až na podzim, a to kvůli otčímovým povinnostem. Tetu ničilo to věčné čekání a jeho prodloužení bylo tak hroznou ranou. Za několik dní je teta docela v pořádku. Nemůže sice chodit, ale mluví a myslí již zcela normálně. Velice se zlobí na Roberta. Ten náhle opět přijíždí. Když jsou s Janou sami, vysvětluje jí ten odsun. Otčím má těžkou srdeční chorobu. Doktoři mu dávají maximálně 6 - 7 měsíců. Jana je otřesena.

Čtvrtý díl