Literární interpretace - Žert

Šimon Žáček, 4. B

LITERÁRNÍ INTERPRETACE č. 17

1. Název díla: Žert

Autor: Milan Kundera

Základní informace o autorovi: Milan Kundera (r. 1929) je francouzský prozaik, esejista, básník a dramatik československého původu. Narodil se v Brně do rodiny významného klavíristy a rektora JAMU. Vystudoval gymnázium v Brně na třídě Kapitána Jaroše, a poté začal navštěvovat Filosofickou fakultu na Univerzitě Karlově. Později přešel na studia scenáristiky na FAMU. Zde po ukončení studia vyučoval světovou literaturu a ve 35 letech obhájil docenturu. Postupně se začala vyvíjet i jeho literární činnost – od sbírek básní a esejí až po romány. Dvakrát vstoupil do komunistické strany (r. 1948, r. 1956), dvakrát byl rovněž vyloučen (r. 1950, r. 1970); ve straně se neúspěšně pokoušel o liberalizaci kulturních projevů. Roku 1967 měl však na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů plamenný projev o pokřiveném osudu české literatury. Od jeho 46 let žije v emigraci ve Francii – nejprve učil na univerzitě v Rennes poté v Paříži. Po vydání Knihy smíchu a zapomnění mu roku 1979 bylo odebráno československé státní občanství; o dva roky později získal občanství francouzské. Do rodné země se vrací zřídka a své novější spisy odmítá překládat do češtiny. Mezi jeho významné česky psané romány řadím Valčík na rozloučenou i Nesnesitelnou lehkost bytí. Několik jeho děl bylo filmově zpracováno (i v zahraničí). Literárně je řazen mezi nejvýznamnějšího zástupce postmodernistického směru.

1. 1. Literární druh díla: epika

Literární žánr díla: společensko-psychologický román s milostnými a filosofickými prvky, román deziluzí

Námět díla: Osud intelektuální menšiny (jedince) zasazený do československých událostí od vítězného února po 60. léta 20. století ovlivněn komunismem. Vypořádávání se s prudkými změnami ve státě, kontrast singularity jedince a kolektivity společnosti, hříčky a nečekané zvraty osudu vlivem nesmyslných komunistických machinací, sílící msta a nenávist v opozici k odpuštění, ztráta přesvědčení (rozpad iluzí) při interakci s vládou.

2. TEMATICKÁ VRSTVA

Děj – fabule: Ludvík Jahn přijíždí do rodných Vlčic, kde se ubytovává u starého známého pana Kostky a potkává zde dávnou lásku Lucii. Dozvídáme se, že v manželství nespokojená rozhlasová redaktorka Helena potkala při reportáži a zamilovala se do něho, Vracíme se k vypravování Ludvíka – chodil s holkou Markétou během studií, udělal si z ní jednou žert a napsal ji pár nekorektních veršů; byl komisí v čele s Pavlem Zemánkem (manžel Heleny) vyhozen ze školy i ze strany; sloužil dlouhá léta jako voják PTP; navázal nešťastný milostný vztah s mladou brigádnicí Lucií; při opakovaném pokusu o fyzický akt jej opouští; kvůli útěku byl 10 měsíců uvězněn, pak dalších několik let pracoval obligátně v dolech a zažádal o pokračování ve studiu. Vyprávění se ujímá Ludvíkův bývalý nejbližší druh; pojednává o ztraceném a odcizeném příteli a folklórních tradicích cimbálové hudby, i o blížící se Jízdě králů, kde bude jeho syn poprvé jako král. Ludvík prožívá milostné vzplanutí s Helenou, která za ním a kvůli reportáži přijíždí. Ludvík však Heleně věnuje pozornost, aby se pomstil Pavlu Zemánkovi za tehdejší verdikt. Pan Kostka pak (částečně Ludvíkovi) vypráví o nekolegiálním prostředí na univerzitě a o přejezdu na velkostatek, kde poznává Lucii; ta se mu otevřela, že byla obětí znásilňování od party a pak od Ludvíka; prožili spolu s Kostkou krátkou aféru, kvůli křesťanským hodnotám však ze statku odjel. V současnosti Ludvík potkává při Jízdě Králů znovu Zemánka s mladou přítelkyní, jež Helena předtím uvědomila. Na jeho existenciální metamorfóze viděl, že se mu nelze pomstít. Naštvaný a zklamaný Ludvík pak dává sbohem Heleně, která si rázem pokusí vzít život, ale omylem si vzala několik tabletek projímadla. Paralelně Jaroslav zjišťuje, že syn se nechtěl stát králem na Jízdě, a tak se společně s matkou rozhodli Jaroslava obalamutit. Naštvaný Jaroslav u louky opět potkává Ludvíka, tentokrát ve smířlivém tónu. Jdou si spolu zahrát cimbálové písničky, Jaroslav však náhle dostane infarkt.