Literární interpretace - Žert

Děj – syžet: Děj je netradičně rozdělen na 7 kapitol podle vypravěče a etapy (Ludvík, Helena, Ludvík, Jaroslav, Ludvík, Kostka, Ludvík + Jaroslav + Helena dohromady) a dále na několik podkapitol. Na celkový děj a jeho části je nahlíženo z perspektiv hlavních aktérů a vedlejších postav, čímž neustále mění vyznění celého příběhu. Převažuje vnitřní monology vyprávěcích hrdinů za použití nepřímé řeči a dodatečných vysvětlivek jejich vzorců chování v závorkách. Občas se zde vyskytnou i dialogy (hlavně v zásadních momentech, kde se střetává vícero úhlů pohledu) a zřídkakdy monology. Autor podivuhodně kombinuje vyprávěcí slohový postup s úvahovým a výkladovým. Úvahové části a popisy rituálů slouží svým odváděním čtenářů od hlavní dějové linky spíše k retardaci děje, citově a eroticky vypjaté situace jsou naopak líčeny velmi dynamicky.

Vypravěč: Děj je vyprávěn v ich-formě; avšak v každé kapitole jiným vypravěčem,

Ludvíkovo vyprávění převažuje. Autor sám se s Ludvíkovým zklamáním z nemilosti osudu a strany rozhodně z velké části ztotožňuje. Obtisky Kunderova osudu jsou znatelné i na postavách Jaroslava a Kostky (rozpory mezi morálními hodnotami a tím, co strana prezentovala), popř. i v jisté ostré sebekritice a sebeironii i na postavě Zemánka (přechod z komunismu k přizpůsobivému existencionalismu). Do postav autor promítá (převážně vlastní) pohnutky sebeobhajoby, msty, viny a rostoucích/upadajících citů.

Prostředí: Příběh je situován jednak do přesněji nelokalizovaného severomoravského slováckého města (události kolem Jízdy králů z r. 1965 a návraty Ludvíka, Jaroslavovo vzpomínání), Ostrava (Ludvíkův oddíl PTP), popř. Prahy (studium Ludvíka) a Brna. Děj je vesměs přímou kritikou a konstatováním skutečných reálií, do nichž jsou zasazeny fiktivní postavy. Autor mapuje události od vítězného února roku 1948 (do popředí se v ČSR dostala komunistická strana) přes procesy a poměry na vojně v 50. letech až po zdánlivé uvolnění. Tato etapa dějin je vyznačována svoji nesmyslnou krutostí, absurditou a značnou zabudovanou nedůvěrou.

Hlavní postavy:

LUDVÍK JAHN (1. vypravěč) – profesor vědeckého ústavu zmítaný minulostí; sklony k melancholii, skepticismu, cynismu, odmítání důvěry v lidi, neschopnost odpustit; vinou žertu zrazen vlastní stranou, která mu zničila nadějný život

JAROSLAV (3. vypravěč) – bývalý nejlepší přítel Ludvíka; patriotistický houslista, který až naivně lpí na udržování tradic slováckého regionu (Jízda králů, cimbálová muzika)

HELENA ZEMÁNKOVÁ (2. vypravěčka) – milenka Ludvíka, oběť jeho honby za pomstou; nešťastná konzervativní až pedantická rozhlasová redaktorka s nutkáním se citově vázat, na což doplatila nejvíce

Vedlejší postavy:

KOSTKA (4. vypravěč) – známý Ludvíka; křesťanský virolog s přehnanou potřebou hledání osudovosti a determinovanosti Bohem