Jaroslav Vrchlický - Noc na Karlštejně 2

Jaroslav Vrchlický – Noc na Karlštejně

Narodil se v roce 1853 v Lounech a zemřel v roce 1912 v Domažlicích.

Zařazení do kontextu:

Jaroslav Vrchlický představoval nejvýznamnější osobnost generace Lumírovců. Působil jako básník, prozaik, dramatik, literární kritik a průkopník moderních básnických směrů v české poezii, překladatel poezie a prózy z 18 jazyků. Jeho tvorba nemá svým rozsahem v české literatuře obdoby. Jmenoval se vlastním jménem Emil Frída. Jeho vzorem byl Viktor Hugo.

Charakteristika literární tvorby:

Vydal asi 75 básnických sbírek, napsal řadu dramat a hodně překladů. Překládal nejvíce z angličtiny, italštiny a francouzštiny. Vrchlického dílo zahrnuje na 270 knižních svazků. Třetinu z nich tvoří původní tvorba, v níž převládají básnické sbírky. V jeho poezii najdeme témata milostná, téma národa, přírodní lyriku i básně, v nichž se vyjadřuje k politickým a životním podmínkám v celé Evropě. Vrchlického poezie je velmi intimní a citová. Vyhledával nové literární žánry a uváděl je do české literatury, např. Sonet a Villonská balada.

Literární tvorba:

Noc na Karlštejně – nejúspěšnější veselohra

Zlomky epopeje – historicko-filozofický básnický cyklus, který se snaží zachytit vývoj lidstva

Hippodamie – třídílná, antická, veršovaná tragédie

Z hlubin – první sbírka

Rok na jihu – verše, které odrážejí dojmy z cesty

Dojmy a rozmary – sbírka milostné lyriky

Okna v bouři – sbírka veršů, intimní lyrika

Bar Kochba – básnická skladba

Rozbor díla Noc na Karlštejně:

Literární druh – drama

Literární žánr – veselohra
Literární forma – divadelní hra

Doba děje – děj se odehrává jedné noci v červnu roku 1363

Místo děje – děj se odehrává na hradu Karlštejně
Hlavní téma – láska může porušit, nebo zrušit všechny zákazy

Jazyk a umělecké prostředky:

Dílo je psáno prostým jazykem, který je hodně obohacen o dobové výrazy a slovní spojení. Hra je tvořena živými dialogy a vtipnými zápletkami. Dílo obsahuje přímou řeč, občas popis, zastaralá slovní spojení a historismy (šenk – člověk, který nalévá váno, čabraka – pokrývka koně, kontrfej – obrázek). V díle se mluví vznešenou mluvou, jak dříve mluvili králové (spisovná, neaktuální, oslovují se tituly, …).
Dílo je psáno také spisovně, ale používá zastaralou češtinu.

Kompozice díla:

Dílo se dělí na tři dějství. Každé dějství má několik výstupů. Dílo je psáno chronologicky a
er-formou. Na začátku každého jednání je odstavec, ve kterém je popsáno, kde se nacházíme a které postavy zde vystupují. Jsou zde také scénické poznámky pro herce.

O díle:

Dílo bylo napsáno v roce 1884. Je to nejúspěšnější veselohra. Je romantickým příběhem o ženské odvaze i žárlivosti.

Hlavní myšlenka:

Autor zde spojuje historii s úsměvným pohledem na ženskou žárlivost. Epizody obsahují vtipnou zápletku a převleky k pobavení čtenáře. Dobře vystihuje atmosféru doby Karla IV., přestože se nezakládá na historické přesnosti děje a postav.