Bídníci

5 Bídníci (Les Miserables)

Období autorova života: Francouzský romantismus (19. století)

Široké umělecké hnutí vzniklo jako umělecký protiklad klasicismu a jako reakce na hluboký rozpor mezi realitou a humanistickými ideály, které proklamovala Velká francouzská revoluce. Období konce vlády Napoleona I., poté poslední francouzský král Ludvík Filip, Napoleon III. (prezident a císař).

Začátek francouzského romantismu se datuje roku 1815 (který je koncem vlády Napoleona I., je tradičně považován také za konec období pozdního klasicismu, tzv. empíru). Romantické tendence ve francouzské literatuře lze vystopovat sice již v díle preromantiků, ale teprve toto období se vyznačuje vášnivými spory mezi zastánci a odpůrci romantických snah.

Postupné vítězství romantismu lze dokumentovat třemi základními událostmi:

a) vydání Básnických meditací (Alphonse de Lamartine)

b) vydání dramatu Victora Huga Cromwell (předmluva je dodnes chápána jako manifest francouzského romantismu)

c) „dobytí“ oficiální bašty francouzského klasicismu, scény Comédie-Française uvedením dramatu Victora Huga Hernani

další autoři: Stendhal (Červený a černý), Alexandre Dumas starší (Tři mušketýři, Hrabě Monte-Christo), Alfred de Musset (drama Lorenzaccio, básně Noci, román Zpověď dítěte svého věku), Edmonda Rostanda (Cyrano z Bergeracu)

O díle: Bídníci – jedno z vrcholných děl (vydáno1862)

Kniha vyvolala velký ohlas, hned po vydání. Nejen pozitivní- Hugo se zde zastává zločince, zloděje a galejníka. Policejní úředník je horší nežli trestanec. Autor zde se nespokojuje s popisem zločinu, ale hledá jeho příčiny, a nachází je v pokrytecké společnosti, která odsoudí chudáka, co ukradl bochník chleba, aby jeho děti nezemřely hlady.

Prakticky ihned po svém vydání byl přeložen do mnoha jazyků. Do češtiny přeložili: J. Nový, M. Majerová a Zdeňka Pavlousková.

Postupem doby byl mnohokrát zfilmován a i jinak zpracováván (např. muzikál Bídníci MdB). Přestože od jeho vydání uplynula již dlouhá doba, často se k němu vrací mladí intelektuálové.

Obsah: Jean Valjean byl odsouzen na galeje na asi dva roky, když ukradl pecen chleba aby nakrmil své děti. Pro opakované pokusy o útěk zde ale zůstane 19 let, a nyní je propuštěn. Cestou se setkává s neochotou, neboť každý hned vidí, že je to bývalý trestanec.

• Kněz Myriel, přijme ho, J.V. ukradne stříbrné svícne- zvyk z galejí, biskup odpouští a nechá mu je.J.V zpytuje svědomí- bude lepší

• Městečko- obliba- starosta , jméno pan Fauchelevent- potkává Fantinu, ta umírá, slib postarat se o dítě,

• JAVERT – policajt z galejí, poznává ho, chce zatknout, J.V. utíká pro dítě

• k Thénardierovým, list- odvádí Cosetku, spolu do Paříže- Gorbeauův barák, malá světnice

• žijí zde několik let, J.V. jako otec, přistěhují se sem Térnaridierovi, musí pryč, Javert stále pátrá

• do kláštěra, opět musí pryč- pohřeb, útěk z hrobu,

• Dům se zahradou, Cosetta dospívá, potkává Maria- chudý student, V.J. se to nelíbí- cosetta už není malá, má rada někoho jiného, opět Javert- honička Paříží

• r. 1831/32- nepokoje- začátek revoluce

• nový dům, v ulicích se staví barikády, 5. červenec, Marius i J.V. jdou do boje, zajatec Javert- J.V. dává milost, postřelený Marius- J.V. ho odnáší, útěk Pařížskou stokou- kanálem, tam je ale Javert, zatýká ho ale povolení dovézt raněného Maria domů, poté ještě zajet domů, když vyjde zpátky- Javert tam není- deprese, sebevražda

• Marius se uzdraví, zasnoubení, po svatbě zjištění minulosti J.V.- zakáže Cosetě se s ním stýkat,

• Thénardier omylem prozradí že Maria nezachránil on, jak tvrdil, ale J.V. Marius mu dpouští, jedou za ním s Cosetou, J. V. však již umírá.