Bídníci

Členění: Román je rozdělen do pěti částí, každá část rozdělená do knih a každá kniha se dále dělí na kapitoly. Celkem má román okolo 1200 stran.

Téma: V románu nalezneme řadu úvah na téma společnost, náboženství, etika a politika, tyto úvahy jsou často odbočením od děje. Význam knihy spočívá v boji s předsudky a ukázáním nespravedlnosti společenského řádu. Snaha k tendenčnímu pojetí, které v té době bylo velmi populární a které směřuje jasně proti společenským zvyklostem a tradicím. Kniha zároveň vykresluje důležité historické momenty Francie 19.století jako je bitva u Waterloo (1815) nebo povstání v Paříži (1830)

Prostředí: Francie, nejvíce Paříž okolo r. 1830

Postavení autora: jako vypravěč

Děj: několik dějových linií, plus některé kapitoly jsou úplnou odbočkou od děje (např. popis bitvy u Waterloo) Děj knihy jasně kritizuje francouzskou společnost 19. století, v čemž je možno vidět prvky nastupujícího realismu a naturalismu.

Kompozice:

a) expozice – příběh biskupa Myriela a vyprávění o jeho životě, jeho seznámení s galejníkem Valjeanem, odpuštění a začátek trestancovy nápravy

b) kolize – dobrovolné udání Valjeana, útěk z vězení, .,,adopce‘‘ Cosettky, útěk před policií, setkání s Mariem, jeho láska k Cosettě

c) krize – Valjeanův plán odjet do Anglie, Mariovo zoufalství a rozhodnutí zemřít na barikádě, postava Eponiny, která mu zachraňuje život a předá dopis od Cosetty, bývalý galejník má možnost zabít Javerta, ale neudělá to, uprchne s raněným Mariem stokou

d) peripetie – Valjean zatknut a propuštěn Javertem, Javert páchá sebevraždu, Marius se dozvídá Valjeanovu minulost, považuje ho za vraha, odsoudí ho a zakáže Cosettě se s ním vídat

e) závěr – Marius zjistí pravdu, Valjeanovi odpouští, spolu s Cosettkou jedou za ním, ale Valjean, i když šťasten, že je mu odpuštěno, jim umírá v náručí

Styl: umělecký (vyprávění, charakteristika, ..) i „vědecký“ – autor hodně používá rozsáhlých popisů: pařížské podzemí, revoluce, bitva u Waterloo,…

Jazykové prostředky: metafory, metonymie, v díle se vyskytuje spousta francouzských a latinských slov či citátů

Jazyk: spisovný + zlodějský argot: čék-člověk, Jeich tam (je jich tam), mlsný- strážník, tulipáni- policisté, keb- pes, …

Postavy:

• Jean Valjean bývalý trestanec, svou špatnou pověst si nese celým životem, ačkoliv svým chováním a svými činy by se mu nevyrovnal i sebelepší měšťan. Vše co má, obětuje pro štěstí své nevlastní dcery Cosetty. V jádru je to hodný a spravedlivý člověk, ale je z bídy donucen krást pro hladové děti své sestry. U krádeže bochníku chleba je chycen a poslán na galeje. Vlivem trestaneckého prostředí je jeho dobrota potlačena a je nucen se přizpůsobit obecnému vnímání člověka, který byl na galejích. Stává se nedůvěřivým k lidem a spravedlnosti, jeví se jako zlý a bezohledný člověk. Naštěstí potkává kněze Myriela, inteligentního a hodného člověka, který se nenechá odradit jeho drsnou slupkou a pomáhá Valjeanovi opět najít cestu k dobrotě a lásce.

• Cosetta: Mladá dívka, jež prožívá kruté dětství v rodině Thénardierových, kde ji zanechala její matka Fantina, protože nebyla vdaná a ve své době byly ženy mající nemanželské děti odsouzeníhodné. Později ji však vykoupil Valjean, s nímž odešla do Paříže. Žila spokojeně, na čas se dostala také do kláštera. Postupem času se z ní stala krásná a přitažlivá dívka. Při procházkách v parku potkává svou lásku, studenta Maria, se kterým později opouští Valjeana, aby se k němu těsně před jeho smrtí navrátila

• Javert: policista, příliš dodržuje zákon, nekompromisní, zlý. Postupem času získává jiný pohled na svět a mění se v lepšího člověka. Své postavení ale nezvládá a jako řešení volí sebevraždu.

• Thénardierovi: znázorňují „hyeny společnosti“; vždy využívají situace k vlastnímu prospěchu, přestože ublíží druhým. Těží z neštěstí jiných a ještě si nechávají platit;

• Marius Pontmercy