Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Moliére- Lakomec (1)

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (19,08 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Moliére- Lakomec Moliére(1622-1673)- vlastním jménemJean- Baptiste Poquelin(pseudonym kvůli rodině, protože věnovaní se divadlu bylo nedůstojné). Měl se stát na přání otce notářem, on se však zřekl úřadu, který měl převzít po otci a rozhodl se pro divadlo. Vstoupil do kočovné herecké společnosti, s níž řadu let putoval po francouzském venkově. Dostal se do Paříže kde vystoupil před Ludvíkem XIII. Později se stal ředitelem královského divadla v Paříži. Měl však neustále nepříjemnosti s církvi a s nepřáteli u královského dvora. Udržel se proto, že mu ochranu poskytoval král. Zemřel v průběhu představení Zdravý nemocný v niž učinkoval. Je autorem33 komedií, v nichž navázal na tradici domácí frašky a italské komedie dell´arte*. Ve svých hrách předváděl soudobou mravní problematiku. Týkala se např. postavení ženy ve společnosti i v rodině, zesměšňoval pokrytectví, lakotu a hloupost. Postavy se v průběhu vyvíjejí. Lakomec- komedie, inspirovaná Plautovým Zlatým hrncem. Děj se odehrává v polovině 17. století ve Francii, v Paříži. Hlavní postavou této hry je lakomý boháč Harpagon. Je tak lakomý, že jeho syn Kleantes si musí peníze půjčovat. Kleantes se zamiloval do chudé dívky Mariany a chce otce požádat o svolení ke sňatku. Otec ho překvapí tím, že prohlásí, že si Marianu vezme sám. Svého syna chce provdat za bohatou vdovu a dceru Elišku za stárnoucího boháče. Harpagonova dcera Eliška má ale ráda druhého sluhu Valéra, jež je ve skutečnosti šlechticem, který ztroskotal na moři se svou rodinou. Odpoledne najde Kleantův sluha Čipera poklad, jež zakopal Harpagon na zahradě. Ten ztrátu brzy zjistí a vyslýchá celý dům. Přitom se také doví, že Valér se zasnoubil s jeho dcerou a chce ho oběsit. Ten však prozradí svůj původ a Mariana zjistí, že je jeho sestra. Kleantes navrhne, že vrátí peníze pod podmínkou, že dostane nazpět Marianu. Harpagon obětuje vše, jen aby získal zpět své peníze, protože jejich ztráta pro něho znamená konec života a poté, co zná původ Mariany a Valéra nenamítá nic proti svatbám svých dětí. Další díla: Tartuffe- (komedie) hra vyostřila vztahy s církvi. Titulní postava mířila proti církvi a donášenému systému jejich institucí Don Juan-(komedie) toto dílo ukazuje dobové neřesti a chyby šlechty (pokrytectví, rozmařilost, cynické pohrdání lidmi). Misantrop-(komedie) Hl. hrdina je vzdělaný, inteligentní a citlivý mladý muž, který naráží na faleš a strojenost, pokrytectví a přetvářku vysoké společnosti. Čím více se pokouší prorazit tento kruh, tím více jej ostatní považují za asociálního podivína. Sama společnost z něho učiní nepřítele lidí- tzv. misantropa Zdravý nemocný-(komedie) vysmívá se hypochondrii, ale i šarlatánství, sobectví a pokrytectví lékařů. Klasicismus ( z lat. classicus- vynikající, vzorový, dokonalý, konec 17.st- do začátku 19.st) vznikl veFrancii. Svého vrcholu dosáhl v době vlády ,, krále Slunce“Ludvíka XIV. Umělecký směr, který inspirovaly ideály antického starověku. V antickém umění byl spatřován vzor umělecké krásy, uměřenosti a tvůrčí kázně.Znaky: napodobuje antickou liter., vytváří pevný systém pravidel a vorů, důraz klade na rozum, prosazuje harmonii, řád, vznešenost a dokonalost. Klasicismus byl reakcí na barokní umění- jeho mysticismus i dualismus těla a duše. Proti tomu staví střídmost, rozum, pravdu, rozvahu a vyrovnanost.Osvícenstvíje zvláštní období klasicismu, zahrnuje 2.pol. 18. Století. Osvícenství má čtyři znaky: racionalismus, materialismus, tolerance a humanita Architektura- je elegantní, usiluje o maximální střídmost a ušlechtilou čistotu tvaru. Stavby mají obdélníkový půdorys a hlavní a zadní průčelí. Plochy zdi jsou rozděleny do pravoúhlých tabulí. Jsou obnovena trojúhelníková štítová pole zdobená reliéfy(ozdobné sochařské dílo vystupující z plochy), nápisy nebo letopočty. Přísným pravidlům jsou podřizovány i parky a zahrady- jejich půdorys je geometrický přesný, souměrný, keře a stromy jsou sestřihovány do geometrických obrazců(,, francouzský park“) Nejvýznamnější typicky klasicistní světovou stavbou je zámek ve Versailles. Sochařství- Antonio Canova- Amor a Psyche Malířství- Jacques Louis David-(byl malířem empíru a císaře Napoleona) Andromeda nad mrtvolou Hektorovou, Napoleonova korunovace. Hudba- Wolfgang Amadeus Mozart- Figarova svatba, Don Giovanni, Ludwigen van Beethoven- Devátá symfonie( obsahuje závěrečnou kantátu óda na radost) Literatura- Přesná pravidla klasicistního umění zformuloval ve verších básník a kritik Nicolas Boileau- Despréaux ve svém pojednání Umění básnické. Vyžadoval harmonickou souměrnost, logickou jasnost, jednoduchost obsahu, přesnost jazykového vyjádření a dodržování stylu podle zvoleného žánru. Přízračné bylorozlišování žánrů vysokých a nízkých. Mezižánry vysoképatřily óda*, epos* a tragédie*, které pojednávaly o životě vysokých vrstev ( např. vladařů, vojevůdců( a svůj děj často čerpaly z antiky).Žánry nízké –komedie*, fraška*, bajka*, satira*, stavěly do centra dění postavy neurozené z řad měšťanstva, náměty vycházely ze soudobého života. Klasicismus se nejvýznamněji uplatnil v dramatu. Jeho autoři důsledně dodržovaliAristotelovu myšlenku jednoty místa, času a děje. Celý příběh se tedy musel odehrávat na jednom místě, musel být dějově jednotný, bez vedlejších motivů, a musel se odehrát zhruba ve čtyřiadvaceti hodinách. Další představitele klasicismu: Pierre Corneille -Cid- tragédie Jean Racine-Faidra *Commedia Dell´arte- specifický typ italského divadla, který vychází s římské frašky a lidové hry. Jedná se o improvizovanou komedii s předem daným dějem a typizovanými postavami (sluha Harlekýn, komorná Kolombína). Hráli v ní profesionální herci, kteří na základě stručného scénaře improvizovali dialogy plné vtipu a pantomimických žertů. *Fraška-Fraška je typ komedie, který v dramatickém ději, zápletce i povaze jednotlivých postav užívá situační nebo karikaturní nadsázku, která mnohdy směřuje k hrubému až obscénnímu dramatickému výrazu. Postavy jsou výrazných, ale záměrně zjednodušených charakterů, které nejsou předs

Témata, do kterých materiál patří