Alberto Moravia Horalka

Horalka

Alberto Moravia:

- 28.11.1907 – 26.9.1990

- vlastním jménem – Alberto Pincherle
- italský spisovatel, esejista, novinář a kritik
- představitel italského neorealismu ovlivněný surrealismem a Freudovou psychoanalýzou
- otevřeně kritizoval fašistickou cenzuru, nesouhlasil s tehdejším systémem
- jeho díla byla během války zakázaná
- později – člen komunistické strany
- díla: Horalka, Římalka, Lhostejní, Nuda, Ráj, Já a on, Muž, který se dívá apod…

Motiv:

- život uprchlíka z vesnice před válkou

- drsnost života, důsledky války

- odsouzení války ničící životy a výsledky práce

- hlavní myšlenka – jednoznačné odsouzení války, která ničí životy a mění lidi k nepoznání, dělají věci, která by za normální situace neudělali

Prostředí:

-v letech 1943 – 1944, Itálie, hlavně v horách a na venkově, Řím – odkud Cesira s dcerou utíkají

Postavy:

Cesira – vdova, temperamentní, statečná, hrdá, drsná, cílevědomá, majetná žena

Rosetta – dcera, vychovaná v klášteře, nevinná, trochu naivní, po znásilnění se stane děvkou, odcizí se od matky, ale nakonec se znovu sblíží

Michel - velice vzdělaný, přítel Cesiry a Rosetty, odvlečen Němci a zastřelen

Jazyk:

- protiválečný román, prvky neorealismu

- ich-forma – vypráví Cesira

- vyprávění, popis

- spisovná i hovorová čeština, citově zabarvené výrazy

- monology, dialogy, přímá i nepřímá řeč

- kontrast, protiklady (Rosetta je zamilovaná do Michela, ale ten je zamilovaný do její matky)

- jednoduché věty i složitá souvětí

-metafory – vypadala jako jediná obrovská ložnice, celá zastavěná lůžky a pelíšky, jeden vedle druhého jak ve špitále nebo v kasárenské světnici. Smrdělo to tam jako v chorobinci nebo v chudobinci….

Kompozice:

- chronologické řazení děje

- přehledné, řazené do 11 kapitol

Děj:

Cesira po stavbě přišla do Říma a ujala se krámku manžela. Ten pak umírá a ona se stará o krámek a dceru sama. V době války si lidé dělají zásoby a ona vyprodá vše, má hodně peněz. Chce s dceru utéct na nějaký čas k rodičům na venkov, ale dostane se do hor. Rosetta je znásilněná Marokánci. Cesira poznává rozdíly v chování své dcery, z nevinného, dokonalého, zbožného „anděla“ na tvrdou ženu bez morálních zábran. Po osvobození Říma se vrací opět domů. Po cestě si uvědomí co z nich válka udělala. Z ní zlodějku a z její dcery prostitutku. Uvažuje nad pojmy jako je čest, morálka, soucit a přátelství. Náhle začne Rosetta zpívat a plakat a Cesira poznává, že, že její „malá Rosetta“ úplně nezmizela.

Ukázka:

„Když ode mne Tommasino slyšel, že mám sto tisíc lir, vykulil oči a zůstal na chvilku tak, zuby zakousnuté do pomeranče, ze kterého okusoval slupku. Pak zahodil pomeranč a utíkal za mnou. Balancovala jsem kufr na hlavě, a tak jsem se po něm nemohla otočit, ale slyšela jsem ten jeho chraplavý udýchaný hlas, jak prosí: "Ale počkej chviličku, sakra, co tě bere, počkej, promluvíme si, proberme to. "Zkrátka, nakonec mě zadržel a po nějakým tom handrkování jsem souhlasila, že se vrátíme a zajdeme s ním do domku. Odvedl nás do bílého prázdného pokojíku v přízemí, ve kterém nebylo nic než drátěnka z postele s matrací a rozesílané peřiny. Sedli jsme si všichni tři na drátěnku a on povídá, skoro laskavým tónem: "No, tak teď si uděláme seznam, jaký zásoby potřebuješ. Ovšem, nic ti neslibuju, teď je prašivá doba a sedláci jsou prohnaný. Tak pokud jde o cenu, musíš se spolehnout na mě a nedohadovat se: nejsme v Římě v míru, ale ve Fondi ve válce. Pokud jde o domeček v horách, nevím, nevím. Byla jich tu spousta, než začalo bombardování, ale potom si je všecky lidi pronajali. Ale mám dneska ráno zajít k bratrovi, tak tedy půjdete se mnou a nějaká pomoc se najde, zvlášť když můžeš zaplatit hned. Kdežto na zásoby mi musíš dát týden čas.“…..