Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Mňačko - Smrt si říká Engelchen

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (51 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Ladislav Mňačko – Smrt si říkáEngelchen Autobiografický román, který se odehrává na konci 2. světové války. Zachycuje válečné útrapy, život partyzánů i utrpení obyčejných lidí v závěrečné fázi druhé světové války a první měsíce po osvobození (1944 - 1945). Vydán roku 1959 a dosáhl výrazného úspěchu a byl přeložen do řady světových jazyků. Na námět knihy byl natočen stejnojmenný film a to nejprve československé válečné drama režiséra Ivana Baloďa z roku 1960. V hlavních rolích Ivan Mistrík a Květa Fialová. Roku 1963 se režie ujali Ján Kodár a Elmar Klos. Hlavní postavy Skorzeny - generál SS,Oberguppenführer SS Obsah Román začíná v posledních hodinách války, zpětně se vrací do minulosti do valašské vesnice Ploština. Hlavní hrdina – partyzán Voloďa – je těsně před koncem války střelen do páteře a ochrne. Lidé jej odvezou do bezpečí. Pak se stává prvním pacientem v nemocnici, kde se o něj pečlivě stará nejen lékař Brázda, ale i zdravotní sestra Eliška. Je mu nejčastější společnicí a po vzájemně opětovaných citech i životní láskou. Voloďa Elišce vypráví o obci Ploštině, kde se skrývali jako partyzáni se svým oddílem. Poznal zde krásnou Židovku Martu. Voloďa je oproti ostatním chlapcům odtažitý od žen a nikdy na žádné kopanici s žádnou nic neměl. Ale do Marty se zamiluje a vznikne mezi nimi vztah. Marta pracuje na nejtěžším úseku konspirace mezi Němci a poskytuje partyzánům tajné informace. K jejich získání využívá svojí ženské krásy a přitažlivosti a prodává se německým velitelům v strachu před smrtí. Toto tajemství před Voloďou skrývá, ale on jej nejasně tuší. Jednou partyzáni přepadnou vozy s německým generálem a dalšími vysoce postavenými vojáky, zde se Voloďovi potvrdí obavy o osudu Marty, když ta napadne německého generála a v afektu ho brutálně zabije. Jako odpověď na tento čin byl do Zlína poslán Otto Skorzeny s jeho Jagdkommandem (zvláštní vybraný útvar se speciálním posláním), a to s jasným cílem zlikvidovat partyzány. Partyzáni odzbrojují skupinu padesáti Němců, jejichž kapitán si spolu s druhým Němcem vyšel na procházku. Jsou přepadeni, jeden chce odporovat a je zastřelen. Generála vyslechnou a domluví se s ním, že dají jeho mužům možnost odejít, pokud nebudou dělat problémy. Do oddílu přicházejí dva tajní zvědové, Baťa a Machů, kteří se Voloďovi nezdají, ale jsou přijati. Po velké sabotážní noci, kdy v okruhu padesáti kilometrů zničili elektrické i telefonní vedení, vykolejili nákladní vlak, vyhodili most a na třech místech poškodili trať se skupinky oddílu vracejí na Ploštinu a všichni jsou rozjaření z akce. Nejvzdálenější úsek dostala úkolem Petrova skupina. Ukořistili nový typ pancéřových pěstí. Petr se o zbraně vždy velmi zajímá, nový objev chce ukázat veliteli Nikolajovi. Rusa Nikolaje zajímá fungování zbraně, nedopatřením ji odpálí a těžce se zraní a poté se sám zastřelí. Je svolána schůze partyzánské rady, Baťu a Machů má hlídat Fred, který je současně členem, neuvědomí si nebezpečí, zrádci využijí situaci a unikají. Novým velitelem je zvolen Griška, který se snaží novým systémem udržet disciplínu. Morálka ale upadá a i přesto že on sám chce ať zůstanou na Ploštině a brání ji před případnými útoky Němců, ho ostatní partyzáni přehlasují a všichni odcházejí a ponechávají Ploštinu svému osudu. Oddíl se rozdělí na čtyři skupiny a jsou jim přiřazeny určité okruhy činností. Veliteli skupin stanoví Griška Tarase, Alexe, Petra a sám se ujímá poslední skupiny. Voloďa je komisařem v Petrově skupině a jejich úkol je nejtěžší. Dělají stopu a připoutají k sobě jagdkommando, zatímco se ostatní připraví v průsmycích. Za čas se vrátí na Ploštinu zjišťují, že ji Němci vypálili a všechny muže svázali, naházeli do jednoho domu a celou kopanici zapálili. Marta a partyzán Karel, kteří je přišli varovat, tyto hrůzy sledovali z dálky. Karel se pod tíhou děsivých událostí zastřelil. Partyzáni byli štváni, lidé z kopanic se jim vyhýbali a odháněli je, aby je nepotkal stejný osud. Chlapci byli vysílení a hladoví. Postupovali podle plánu k hranicím. Zaslechli vzdálenou střelbu. Našli polní policii střílející do chatrče, napadli je a tím osvobodili německé dezertéry, kteří se ukrývali uvnitř. Naživu zůstali pouze dva Willi a Martin, přidali se k partyzánům a později pomohli, neboť důkladně znali německé zbraně a Němců měli až po krk, takže nemusel mít nikdo obavy, že se postaví proti nim. Při další akci zaskočili 7 nákladních aut plných pěchoty, postříleli asi padesát chlapů a ostatní se dali na útěk. Nedlouho poté přepadli jagdkommando. Ukryli se ve skalách, Němci se blížili z louky, měli obavy, ale i tak byli zaskočeni a nezmohli se na odpor. Němci přišli o 14 krvelačně vycvičených psů a 28 chlapů a partyzánů zůstalo plných 31. Postupovali dále s nepřítelem v patách, když zastavili k odpočinku, čtyři se vzepřeli a nechtěli pokračovat. Jeden z nich se poté k oddílu vrátil, ostatní posloužili ke zdržení německého postupu. Narazili na lesníka, který jim přinesl dva bochníky chleba, slaninu a něco k pití a připojil se k nim jeden Rus. Nastal jeden den klidu, Němci udeřili na nepřipravené partyzány, zaskočili je a ač tři zabili, včasný ústup zabránil neštěstí a vyvázli. Jagdkommando ale zůstalo blízko, chtělo je obklíčit, došlo k boji a partyzánů již zbylo dvacet. Voloďa neustále opakoval „Ještě ne, Engelchena! Ještě ne!“ a ostatní ze všech sil šli a bojovali, aby alespoň z části pomstili Ploštinu. Postupovali k Bečvě, Němci most hlídali, Martin s Willi se vydávali za 2 ztracené vojáky, hlídku zneškodnili a ostatní přešli. Martin a Dimitrij zůstali s dělem na mostě a čekali. Skupina přečkala noc. Ráno se vrátili do skal, kde předtím přepadli jagdkommando, vzali ukryté kulomety a znovu vyčkávali. Martin i Dimitrij přežili, vrátili se k nim a dodali sil a pozitivnějších myšlenek. Přichystali se k boji bez možnosti ústupu, k poslednímu boji. Čekali dlouho a marně, Němci už nebyli za nimi. Skorzeny odvolal jagdkommando z jejich stopy. Neměli už na boj proti partyzánům ani čas, ani lidi. Hlavu mu stále sužuj

Témata, do kterých materiál patří