Mňačko - Smrt si říká Engelchen

Do oddílu přicházejí dva tajní zvědové, Baťa a Machů, kteří se Voloďovi nezdají, ale jsou přijati. Po velké sabotážní noci, kdy v okruhu padesáti kilometrů zničili elektrické i telefonní vedení, vykolejili nákladní vlak, vyhodili most a na třech místech poškodili trať se skupinky oddílu vracejí na Ploštinu a všichni jsou rozjaření z akce. Nejvzdálenější úsek dostala úkolem Petrova skupina. Ukořistili nový typ pancéřových pěstí. Petr se o zbraně vždy velmi zajímá, nový objev chce ukázat veliteli Nikolajovi. Rusa Nikolaje zajímá fungování zbraně, nedopatřením ji odpálí a těžce se zraní a poté se sám zastřelí. Je svolána schůze partyzánské rady, Baťu a Machů má hlídat Fred, který je současně členem, neuvědomí si nebezpečí, zrádci využijí situaci a unikají. Novým velitelem je zvolen Griška, který se snaží novým systémem udržet disciplínu. Morálka ale upadá a i přesto že on sám chce ať zůstanou na Ploštině a brání ji před případnými útoky Němců, ho ostatní partyzáni přehlasují a všichni odcházejí a ponechávají Ploštinu svému osudu. Oddíl se rozdělí na čtyři skupiny a jsou jim přiřazeny určité okruhy činností. Veliteli skupin stanoví Griška Tarase, Alexe, Petra a sám se ujímá poslední skupiny. Voloďa je komisařem v Petrově skupině a jejich úkol je nejtěžší. Dělají stopu a připoutají k sobě jagdkommando, zatímco se ostatní připraví v průsmycích.

Za čas se vrátí na Ploštinu zjišťují, že ji Němci vypálili a všechny muže svázali, naházeli do jednoho domu a celou kopanici zapálili. Marta a partyzán Karel, kteří je přišli varovat, tyto hrůzy sledovali z dálky. Karel se pod tíhou děsivých událostí zastřelil.

Partyzáni byli štváni, lidé z kopanic se jim vyhýbali a odháněli je, aby je nepotkal stejný osud. Chlapci byli vysílení a hladoví. Postupovali podle plánu k hranicím. Zaslechli vzdálenou střelbu. Našli polní policii střílející do chatrče, napadli je a tím osvobodili německé dezertéry, kteří se ukrývali uvnitř. Naživu zůstali pouze dva Willi a Martin, přidali se k partyzánům a později pomohli, neboť důkladně znali německé zbraně a Němců měli až po krk, takže nemusel mít nikdo obavy, že se postaví proti nim. Při další akci zaskočili 7 nákladních aut plných pěchoty, postříleli asi padesát chlapů a ostatní se dali na útěk. Nedlouho poté přepadli jagdkommando. Ukryli se ve skalách, Němci se blížili z louky, měli obavy, ale i tak byli zaskočeni a nezmohli se na odpor. Němci přišli o 14 krvelačně vycvičených psů a 28 chlapů a partyzánů zůstalo plných 31. Postupovali dále s nepřítelem v patách, když zastavili k odpočinku, čtyři se vzepřeli a nechtěli pokračovat. Jeden z nich se poté k oddílu vrátil, ostatní posloužili ke zdržení německého postupu. Narazili na lesníka, který jim přinesl dva bochníky chleba, slaninu a něco k pití a připojil se k nim jeden Rus.