Literatura v době HUSITSKÉ

ČESKÁ LITERATURA V HUSITSKÉM OBDOBÍ

1. Příčiny krize středověké společnosti, předchůdci Husovi – doba, charakteristika příčin a důsledků, reformátoři – myšlenky, význam.

1. Předchůdci Husovi – doba, reformátoři – myšlenky, význam.

1. Jan Hus – doba, život, dílo, význam.

1. Literatura v době husitské – doba, funkce literatury, žánry, příklady děl a jejich charakteristika.

5. Doba polipanská, P. Chelčický – charakteristika období, osobnost Chelčického: názory, dílo, význam.

Literatura v době PŘEDHUSITSKÉ

Jaké byly příčiny krize středověké společnosti?

• přiostřují se společenské rozpory: nízká x vysoká šlechta; feudálové města x vesnice; vysoká šlechta x církev

• Lidé kritizují církev, protože hromadí majetek, bohatne (vlastnictví půdy – feudalismus – systém lenních vztahů, léno = půda; vlastnila polovinu zemědělské půdy – základní výrobní prostředek), prodává odpustky (člověk si může koupit odpuštění trestů za svoje hříchy za peníze, odpuštěno pouze bohatým) a její představitelé, tj. kněží nežijí v souladu s křesťanskými ideály, odklon od bible (hlavou církve je papež, ne Kristus), papežské schizma → kritika církve, 1380 morová epidemie, snaha žít podle vzoru Bible, důsledek vznik ŽEBRAVÝCH ŘÁDŮ (františkáni) – zřekli se vlastnictví půdy i majetku

• Za počátek husitské revoluce je považována první pražská defenestrace (1419) – pražští husité vyhodili z oken radnice konšely (= radní, člen městské rady)

Jak se vyvíjely české země v době krize středověku?

Václav IV. (1361 – 1419)

– syn Karla IV., slabý panovník

• Měl spory s církví a s vysokou šlechtou

• Blíže měl k nižší šlechtě a k měšťanům

• papežské schizma – katolickou církev v té době zastávali až 3 papežové

• v říši je sesazen

Předchůdci Husovi: 2. pol. 14. st.

KONRÁD WALDHAUSER *1326 Rakousko †1369 Praha

• NĚMECKÝ kazatel, farář, spisovatel a reformátor

• r. 1363 byl pozván Karlem IV. do Prahy

• kázal proti lakotě, pýše Pražanů a SIMONII = svatokupectví (obchodování s duchovními věcmi) v Týnském chrámu

• kázal německy

• byl obviněn z kacířství

JAN MILÍČ z Kroměříže *1320 Kroměříž †1374 Avignon, Francie

• křestní jméno JAN není historicky doloženo; MILÍČ = „miláček páně“

• považován za největšího českého reformátora 14. st.; označován „otec české reformace“

• pracoval jako notář v české královské kanceláře, (doprovázel Karla IV.), později se stal kazatelem

• žil v chudobě (vzdal se majetku), ale čestně a poctivě, PŮSOBIL SVÝM OSOBNÍM PŘÍKLADEM

• založil kazatelskou školu, dům přejmenoval na Jeruzalém, sloužil také jako útočiště nevěstek (pomohl asi prostitutkám zažít nový život)

• dal podnět ke stavbě BETLÉMSKÉ KAPLE

• kázal proti nespravedlnosti, rozmařilosti a nemravnému životu církve, SIMONII = svatokupectví (obchodování s duchovními věcmi), v kázání se obracel především na chudinu

• kázal a psal latinsky, německy, ale převážně česky

• obviněn z kacířství, musel se odebrat do Avignonu, kde se sice obhájil, ale umírá tam

• dílo: Modlitby po kázání (předčítalo se z nich v kostele), Knížky o Antikristovi (Karlu IV. – pomáhá církvi)