6. Máj

Máj

Autor: Karel Hynek Mácha

Nakladatelství: Státní pedagogické nakladatelství

Rok vydání: 2012 (1835/36)

Literární druh: lyrika

Literární žánr: lyricko-epická báseň, poezie

Karel Hynek Mácha (1810 – 1836)

• byl romantický básník a prozaik

• bouřlivák a rozervanec

• žil ve velké chudobě

• spolupracoval s Tylem

• studoval filosofii a práva

• vášnivě četl a zajímal se o politiku

• hrál jako ochotník v Kajetánském divadle

• dělal také koncipienta v Litoměřicích

• se svojí láskou Eleanor Šomkovou měl syna Ludvíka

• dramatický vztah – hádky, útěky, rozchody, návraty (Mácha byl žírlivý)

• rád cestoval (došel přes Alpy do Benátek)

• oblíbil si hrad Bezděz a jeho okolí

• zemřel v den své svatby na zápal plic (v úmrtním listu, ve skutečnosti asi cholera či salmonelóza)

• Lori se znovu vdala

• na hřbitově má náhrobek: „Máchova Lori“

PLÁN TÉMATICKÝ

Hlavní téma: nešťastná láska, májová příroda, kritika společnosti

Motiv:

• tragická nenaplněná láska

• smrt

• provinění

• smutek

• příroda

• nadčasovost (nesmířenost vězňů s vlastním osudem)

• sebelítost

Časoprostor:

- prostředí je okolí hradu Bezděz a Máchova jezera, česká krajina v Máji, návštěva autora po 7 letech

- čas není specifikovaný, nejspíš autorova současnost

PLÁN KOMPOZIČNÍ

Kompoziční výstavba:

- chronologická kompozice

- složen ze 4 zpěvů a 2 intermezz

- v mezizpěvech retrospektiva

- dramatický vzestup (vrchol ve 3. zpěvu)

- základním znakem je kontrast (krásná příroda X osud postav)

Veršová výstavba:

- převládá jamb (=verš začíná nepřízvučnou dobou) a trochej

- nepravidelnost rýmů; střídavé (abab), obkročné (abba), sdružené (aabb)

- důraz kladen na dlouhé samohlásky

- využívá zvukových prostředků, aby podpořil krásu veršů (řenčí řetězů hřmot)

PLÁN JAZYKOVÝ

Vypravěč / lyrický subjekt: er-forma, v závěru ich-forma

Vyprávěcí způsoby / typy promluv:

• monology

• dialog

Postavy:

• Jarmila

– mladá prostá žena zamilovaná do Viléma

– svedena jeho otcem

• Vilém

– nešťastný, zamilovaný otcovrah a loupežník

– nevěří ve svou vinu (svádí ji na otce)

• Vilémův otec

– v mládí vyhnal syna z domu

– Jarmilin svůdce

• Hynek

– vypravěč, zamyšlený, depresivní

– poutník ztotožňující se s Vilémem

• kat, zvířata (žáby, krtek), příroda (noc, rosa, bouře)

Jazykové prostředky (a jejich funkce) / řeč:

- spisovný jazyk

- kontrasty (příroda x sebevražda)

- paralely (noc x myšlenky na smrt, příroda x láska)

- archaismy (anjel)

- pomlčky (zvýraznění gradace)

- řečnické otázky, hovorové výrazy

Tropy a figury a jejich fce:

• metafory (strašný lesů pán = loupežník)

• metonymie (3.verš ukázky)

• apostrofa (Ach zemi krásnou, zemi milovanou = oslovení nepřítomné osoby)

• oxymóron (zhmotnělé harfy tón, umřelé hvězdy svit, mrtvé milenky cit)

• personifikace (břeh ji objímal kol a kol)

• zvukomalba (1. a 2. verš ukázky)

• přirovnání (co slzy lásky)

• epiteton (bělavé páry hynou)

• hyperbola (neskončené říše)

• epizeuxis (kol a kol)