Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Molier - Lakomec

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (29,71 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Lakomec Lakomec Molière O autorovi Byl tofrancouzský herec, spisovatel a dramatik období klasicismu. Jean Baptiste Poquelin se narodil 15. ledna 1622 v Paříži do měšťanské rodiny. Po dokončení studií se stává komediantem a cestuje s hereckými kočovnými společnostmi po venkově. Herecká profese ale nebyla tehdy vážená, aby chránil svou rodinu, začíná vystupovat a tvořit pod jménem Molière. Zakládá svou vlastní hereckou kočovnou společnost a jeho sláva zvolna stoupá. Dobývá Paříž, stává se oblíbencem Krále Slunce, od roku 1660 se jeho hry hrají v Palais Royal (královský palác). Je ředitelem královského divadla v Paříži, organizuje královské slavnosti společně s Jeanem Baptistou Lullym, který zároveň složil hudbu k mnoha Molièrovým hrám. V královské přízni zůstává až do své smrti. Umírá večer 17. února 1673 po čtvrté repríze hry Zdravý nemocný, kde hrál, v bolestech, hypochondra Argana. V jeho hrách se promítala soudobá mravní problematika, od postavení žen ve společnosti i v rodině, lakoty, náboženského pokrytectví až po úlisnost a snahu měšťanstva napodobovat šlechtu. Dílo Čerpal z lidového divadla, antické komedie a italské komedie dell’arte (viz kontext). Jeho postavy mají stejné povahové typy jako v komedii dell’arte, ale nejedná se o improvizované divadlo, Molière psal scénář. Na jevišti kritizuje lidské chyby, záporné vlastnosti, církevní pokrytectví, finanční vztahy – ukazuje je v kontrastu se zdravým rozumem. Hry a postavy jsou nadčasové. Za svůj život napsal přes 30her, výběr z nejznámějších: Tartuffe neboli Pokrytec (veršovaná komedie o pěti dějstvích; zakázaná kvůli kritice církve. Podvodník Tartuffe přesvědčí Orgona o své zbožnosti. Orgon nechá Tartuffa u sebe bydlet a Tartuffe si jej obmotá okolo prstu) 1664 - premiéraDon Juan aneb Kamenná hostina (komedie o pěti dějstvích; kritizuje pokrytectví a církev, také zakázána; zpracovává klasické téma o španělském svůdci žen) 1665 - premiéraMisantrop aneb Zamilovaný mrzout (komedie o pěti dějstvích; misantrop (člověk nemající rád další lidi) Alcest miluje Cemelinu, jenže o tu se ucházejí i další nápadníci; konec: Cemelinu všichni opustí a Alcest odjede na samotu) 1666 - premiéraLakomec(komedie o pěti dějstvích; lakomec Harpagon šetří peníze na všem, i na svých dětech a neváhá jim domluvit sňatky pro ně špatné, ale pro jeho kasičku s penězi vynikající) 1668 - premiéraMěšťák šlechticem (komedie – balet o pěti jednáních, šestým jednáním je „balet národů“. Bohatý měšťák Jourdain se touží stát šlechticem, svou dceru chce také provdat pouze za šlechtice. Ta ale miluje někoho jiného. Vzniká spiknutí, při kterém dojde k trojité svatbě, Jourdain si skutečně myslí, že je šlechticem a jeho dcera byla provdána podle jeho představ, ale není tomu tak.) 1670 - premiéraPsyché (tragédie - balet, jedna z nejúspěšnějších Molièrových her; nenapsal ji sám, měl dva spoluautory; na motivy příběhu o Amorovi a Psyché) 1671 - premiéraZdravý nemocný (komedie o třech dějstvích, hypochondr Argon obtěžuje své okolí svými smyšlenými nemocemi, takže se jeho služebná společně s jeho dcerou rozhodnou z jeho nemocí vyléčit) 1673 – premiéraSoučasníci: Carlo Goldoni (Sluha dvou pánů), Piere Corneile(Cid), Jean Racine(Faidra), Jean de la Fotaine (Bajky), Montesquie(Perské listy), Diderot(Jakub Fatalista),Voltair(Candide neboli Optimismus), Swift(Gulliverovy cesty), Defoe(Robinson Crusoe) Lakomec v kontextu Dobová literatura Molière tvořil v raném období klasicismuna dvoře Ludvíka XIV. Jako dramatik patřil hlavně mezi představitele tzv. nízké literatury, psal většinou komedie, frašky, satiry, většinou v próze. 17. stoletíKlasicismus je umělecký směr 17. a 18. století nastupující po baroku. Název pochází z latinského classicus – vzorový, vynikající, (osvědčený). Bere si inspiraci z antiky a renesance a klade důraz napořádek, řád a rozum. V osmnáctém století se objevuje myšlenka osvícenství.Měřítkem krásy v klasicismu je pravda a rozum, na rozdíl od přezdobenosti baroka je spíše strohý. Racionalismus. Existují pevně stanovená pravidla, normy společnosti, v umění nezbývá moc prostoru pro vlastní fantazii umělce. Důležité je to, co vyžaduje společnost, ne jedinec. Je tu pocit odpovědnosti k morálce společnosti.Klasicismus se tolik nezabývá náboženstvím.Myšlenka kosmopolitismu – světoobčanství: nacionalismus není tolik výrazný, jednotlivé národy se nijak neodlišujíV závěru klasicismu se rozvíjí osvícenství, v 18. století je již klasicismus překrývá s preromantismem, v českých zemích probíhá národní obrození. V devatenáctém století funguje empír, vrcholná forma klasicismu, za Napoleonova císařstvíKlasicistní literatura je odrazem filosofického racionalismu, vznikají především žánry, kde složka racionální – rozumová převažuje nad emocionální. Autoři se snaží psát tak, aby díla měla všeobecnou a objektivní platnost. V dramatu se dodržuje zásada tří jednot (z antického divadla, zapsána v Aristotelově spisu Poetika), hlavně v tragédiích. Literaturu klasicismu lze rozdělit na vysokou a nízkou.Vysoká literatura je často psána vysokým stylem (velmi spisovný jazyk), bývá také často veršovaná. Vznikají ódy, eposy, tragédie.Pierre Corneille (17. stol., Francie) píše hrdinskou tragédii. DramaCid vzniklo na námět nejznámější památky španělské středověké literatury z 12. století. V eposu i dramatu vítězí povinnosti a společenské normy nad láskou, důležitá je rodová čest.!!!???!!!??? Nějak to nesouhlasí s dějem podle netu !!!???!!!???Jean Racine (17. století, Francie) zpracoval psychologickou tragédii.Faidra je pokládána za vzorové klasicistní drama, vznikla na základě antického mýtu.Nízká literatura bývá psána v hovorové rovině jazyka, patří zde komedie, frašky, bajky nebo satiry. V komediích se čerpá kromě antiky i z baroka – commedia dell’arte je italské barokní improvizované divadlo.Herci nemají k dispozici psaný text, pouze základní kostru děje, jsou nuceni improvizovat. Hrají v typických maskách a výrazných kostýmech, známé jsou artistické a pantomimické výstupy. Objevují se pevné typy

Témata, do kterých materiál patří