Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




strakonicky-dudak

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (60 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Strakonický Dudák Josef Kajetán Tyl ( 1808-1856 ) Herec, překladatel, prozaik, publicista, dramatik. Narodil se v Kutné Hoře a studoval v Praze a v Hradci Králové. Byl silně ovlivněn Václavem Klimentem Klicperou. Tyl se stal zakladatelem realistické tradice, dramatu a povídky. Patřil k předním organizátorům českého společenského a divadelního života. Stál v centru národního a vlasteneckého hnutí třicátých a čtyřicátých let 19. století. Studoval na hradeckém gymnáziu později na Filosofické fakultě v Praze. Po škole se začal věnovat kočovnému divadlu.Jeho umělecké počátky i poslední léta života jsou spjata s kočovným divadlem.Tyl založil v roce 1834 Kajetánské divadlo. Byl i režisérem, zajišťoval rekvizity, a maloval i kulisy. Psal vlastní hry. Nejprvelokální frašky. Nejznámější je Fidlovačka,ve které zazněla píseň Kde domov můj,text napsal Škroup,později státní hymna.Psal idramatické báchorky (Strakonický dudák ) a historické hry ( Jan Hus, Krvavý soud , Jan Žižka z Trocnova ). Velmi populární byly i jeho pohádkové hry s příkladnými lidskými i charakterovými typy ( Tvrdohlavá žena, Jiříkovo vidění, Lesní panna ). Po zákazu českých her na scéně Stavovského divadla působil u venkovských společností.Stal se jedním z nejčtenějších českých dramatiků.Stal se poslancem říšského sněmu.Pod cizí koncesí založil kočovnou divadelní společnost a do konce svého života putoval jako herec po českých městech a venkově. Tyl se stal zakladatelem realistické tradice, dramatu a povídky. Protože kritizoval absolutismus, byl zbaven funkce dramaturga, prohlášen za politicky nespolehlivého a vrátil se ke kočovnému divadlu. V Plzni, kde je podle něj pojmenováno divadlo, roku 1856 umírá. Přezdívka – miláček národa – pořádal v Pze plesy Literární žánr: divadelníhraDoba: 1. pol. 19. st. (u nás romantismus -dopsatProstředí: Příběh se odehrává v Čechách i zahraničí v 19. století. b/ Tyl psal svou dramatickou pohádku v době útlaku.Svou knihu poslal na jeviště v roce 1847. Tato „národní pohádka ve třech jednáních“ se řadí k tzv.Dramatickým báchorkám společně s Tylovými dramatyTvrdohlavá žena,Jiříkovo vidění aLesní panna. ROMANTISMUS -umělecký směr, ale zároveň pocit a životní postoj člověka ke společnosti a světu. Prosazuje se na konci 18. a v 1. pol. 19. st. Název je odvozen od románu, moderního slovesného útvaru, v němž obraznost a citovost převládaly nad rozvážnou rozumovostí. -autoři vystupují jako silné osobnosti, které se bouří proti pokrytecké a konvenční společnosti. Ve svém boji jsou zpravidla osamoceni a nepochopeni. -romantismus vznikl jako výraz zklamání nad výsledky VFR. Její ideály /volnost, rovnost, bratrství/ zůstaly nesplněny a ve světě začaly vládnout peněžní vztahy.Svět se člověku odcizuje a navozuje pocit osamění. I láska je plná proradnosti. -zákl. principem rom. je rozpor snů a reality, touhy a omezených možností. Romantik touží po lásce, spravedlnosti, čistých vztazích, ale zároveň si uvědomuje, že jsou tyto hodnoty nedosažitelné, a tak se zmítá v zoufalství . -rom. si libují v návratu do minulosti/středověk/ nebo umisťují své děje do exotických krajin, do přírody. Hrdinové jsou postavy z okraje společnosti-cikáni, vyhnanci, zločinci, bouří se proti společnosti,jejich odpor je však marný. -stále je v oblibě lidová poezie -rom. láska je touha po ideálu, který je nedosažitelný. Je tedy nešťastná, zklamaná, podvedená  Žánr tohoto romantického díla je tzv.dramatická báchorka neboli pohádka.Je to hlavně z toho důvodu, že se tam dost často objevují nadpřirozené postavy, jakými jsou třeba víly nebo polednice. Tyto postavy posunují děj, který na sebe tím pádem dokonale navazuje, zlehčují některé situace nebo řídí osudy, které nejsou v lidskémoci.  Objevují se zdedva typy lásky. Milostná, kterou vzplála Dorotka a mateřská, kterou ke svému synovi Švandovi chová Rosava.  Jednotlivé postavy se od sebe liší nejen svými vlastnostmi, ale také způsobem mluvy.  Je to romantické dílo, ale vyskytují se zde i realistické prvky, jako je třeba samotná postava Švandy. Jde o to, že se v průběhu děje mění, vyvíjí se. Zpočátku je to oddaný přítel Dorotky, ale později se nechá zaslepit penězi a princeznou Zulikou. Netrvá dlouho a uvědomí si, že Dorotku opravdu miluje, proto pro změnu opovrhl princeznou. Můžeme tedy říci, že byl nejdříve dobrý člověk, pak chamtivý a nakonec se vrátil zase k dobrosrdečné povaze.  Tyl svým dílem varuje před posedlostí penězi, bohatstvím, lhostejností. A naopak vyzdvihuje vlastenectví, to je pro něj nejdůležitější. Ve svém díle také zobrazuje typickou rodinu s dětmi. Tedy Kalafunu a jeho rodinu. Všichni se milují čistou láskou a jsou na sebe hodní. Děj: Dudák Švanda má rád Dorotku, ale její otec mu jí nechce dát za ženu, protože je chudý. Švanda přemýšlí, jak by si mohl vydělat peníze. Od Šavličky se dozvěděl, že kdyby uměl pořádně hrát na dudy, že by si vydělal ve světě tisíce. Švanda se tedy rozhodl, že odejde do světa. V noci se mu potom zdá, že mu lesní panny začarovaly dudy. Ještě před odchodem se šel rozloučit s Dorotkou, ale ta ho nechtěla pustit. Tu se jí zjevila Švandova matka, víla Rosava, a řekla, že když bude na Švandu myslet, že se vrátí. Rosava požádala královnu víl Lesanu o pomoc. Lesana ji proto pouští z lesního království, aby mohla svého syna opatrovat a chránit před nebezpečím. Švanda se na cestě setkal se svým krajanem Vocilkou a ten to vedl k různým špatnostem. Mezitím zemřel Dorotce otec a Dorotka se vydala v doprovodu Katafuny hledat Švandu. Setkala se s ním v hostinci, ale v tu dobu měl jít hrát na zámek, aby rozveselil princeznu Zulilu. Švanda se princezně zalíbil. Otec Zulily mu dal přinést mnoho darů a nabídl mu sňatek se svou dcerou. Dorotka s Kalafunou šli za Švandou do zámku, ale Vocilka, který se stal Švandovým sekretářem, o nich vypráví, že jsou to špatní lidé. Dorotka a Kalafuna jsou proto uvězněni . Do zámku příjde i nápadník Zubily Alamír a Švandu dá vsadit taky do vězení. Tu se objeví víla Rosava a ze zajetí je vysvobodila. Švanda se vrací domů. Zanedlou

Témata, do kterých materiál patří