strakonicky-dudak

-zákl. principem rom. je rozpor snů a reality, touhy a omezených možností. Romantik touží po lásce, spravedlnosti, čistých vztazích, ale zároveň si uvědomuje, že jsou tyto hodnoty nedosažitelné, a tak se zmítá v zoufalství .

-rom. si libují v návratu do minulosti/středověk/ nebo umisťují své děje do exotických krajin, do přírody. Hrdinové jsou postavy z okraje společnosti-cikáni, vyhnanci, zločinci, bouří se proti společnosti,jejich odpor je však marný.

-stále je v oblibě lidová poezie

-rom. láska je touha po ideálu, který je nedosažitelný. Je tedy nešťastná, zklamaná, podvedená

 Žánr tohoto romantického díla je tzv. dramatická báchorka neboli pohádka. Je to hlavně z toho důvodu, že se tam dost často objevují nadpřirozené postavy, jakými jsou třeba víly nebo polednice. Tyto postavy posunují děj, který na sebe tím pádem dokonale navazuje, zlehčují některé situace nebo řídí osudy, které nejsou v lidské moci.

 Objevují se zde dva typy lásky. Milostná, kterou vzplála Dorotka a mateřská, kterou ke svému synovi Švandovi chová Rosava.

 Jednotlivé postavy se od sebe liší nejen svými vlastnostmi, ale také způsobem mluvy.

 Je to romantické dílo, ale vyskytují se zde i realistické prvky, jako je třeba samotná postava Švandy. Jde o to, že se v průběhu děje mění, vyvíjí se. Zpočátku je to oddaný přítel Dorotky, ale později se nechá zaslepit penězi a princeznou Zulikou. Netrvá dlouho a uvědomí si, že Dorotku opravdu miluje, proto pro změnu opovrhl princeznou. Můžeme tedy říci, že byl nejdříve dobrý člověk, pak chamtivý a nakonec se vrátil zase k dobrosrdečné povaze.

 Tyl svým dílem varuje před posedlostí penězi, bohatstvím, lhostejností. A naopak vyzdvihuje vlastenectví, to je pro něj nejdůležitější. Ve svém díle také zobrazuje typickou rodinu s dětmi. Tedy Kalafunu a jeho rodinu. Všichni se milují čistou láskou a jsou na sebe hodní.

Děj:

Dudák Švanda má rád Dorotku, ale její otec mu jí nechce dát za ženu, protože je chudý. Švanda přemýšlí, jak by si mohl vydělat peníze. Od Šavličky se dozvěděl, že kdyby uměl pořádně hrát na dudy, že by si vydělal ve světě tisíce. Švanda se tedy rozhodl, že odejde do světa. V noci se mu potom zdá, že mu lesní panny začarovaly dudy. Ještě před odchodem se šel rozloučit s Dorotkou, ale ta ho nechtěla pustit. Tu se jí zjevila Švandova matka, víla Rosava, a řekla, že když bude na Švandu myslet, že se vrátí.

Rosava požádala královnu víl Lesanu o pomoc. Lesana ji proto pouští z lesního království, aby mohla svého syna opatrovat a chránit před nebezpečím. Švanda se na cestě setkal se svým krajanem Vocilkou a ten to vedl k různým špatnostem. Mezitím zemřel Dorotce otec a Dorotka se vydala v doprovodu Katafuny hledat Švandu. Setkala se s ním v hostinci, ale v tu dobu měl jít hrát na zámek, aby rozveselil princeznu Zulilu. Švanda se princezně zalíbil. Otec Zulily mu dal přinést mnoho darů a nabídl mu sňatek se svou dcerou. Dorotka s Kalafunou šli za Švandou do zámku, ale Vocilka, který se stal Švandovým sekretářem, o nich vypráví, že jsou to špatní lidé. Dorotka a Kalafuna jsou proto uvězněni . Do zámku příjde i nápadník Zubily Alamír a Švandu dá vsadit taky do vězení. Tu se objeví víla Rosava a ze zajetí je vysvobodila.