Literární interpretace - Žert
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
PAVEL ZEMÁNEK – přelétavý a showmanský profesor, manžel Heleny a úhlavní nepřítel Ludvíka; dříve silný komunista, nyní spíš existencialista; mění své názory podle čerstvosti a přízně publika
LUCIE – největší láska Ludvíka; nenápadná a tichá kadeřnice; obětí hromadného znásilnění, jež způsobilo její averzi vůči sexu, postižena nešťastnou láskou
VLASTA – nepříjemná a svébytná manželka Jaroslava
VLADIMÍR – lehkomyslný a znuděný syn Jaroslava
JINDRA – Helenin dětinský technik, který je do ní zamilovaný
SLEČNA BROŽOVÁ – Zemánkova obdivující a egoistická mladá přítelkyně
MARKÉTKA – hloupoučká ex-přítelkyně Ludvíka, přesvědčená komunistka
ALEXEJ – voják PTP, přesvědčený naivní komunista, ochotný pro stranu obětovat cokoli; kvůli psychickému i fyzickému nátlaku se později otrávil
CHLAPEČEK-DŮSTOJNÍK – sadistický mladý velitel u PTP, vehementně se snažící vzbudit mezi podřízenými respekt
HONZA – kamarád Ludvíka; voják PTP uvězněný za pokus o útěk, v civilu montér
STÁŇA – kamarád Ludvíka; voják PTP, odkud utekl kvůli žárlivosti ke své mladé ženě
3. KOMPOZIČNÍ VRSTVA
Kompoziční postup je v tomto díle význačný svou matematičností (co kapitola, to jiný vypravěč a jiná časová rovina) a polyfonností (vícero úhlů pohledu postav, jež se buď doplňují, nebo si odporují). Mísí se zde převážně retrospektivní (návrat do minulosti jednotlivých postav) a chronologický kompoziční postup (události kolem roku 1954), oba tyto postupy se prolínají prostřednictvím různých vyprávění, která postupně dotváří obraz.
Kompoziční části díla:
Expozice: Ludvík přijíždí do rodného města; Helena poznává Ludvíka
Kolize: Ludvíkova komplikovaná minulost; Jaroslavova příprava na Jízdu králů a vyprávění o Ludvíkovi
Krize: příjezd Heleny za Ludvíkem; pomstou protkaný sex Heleny a Ludvíka; Kostkovo vyprávění o Lucii; setkání Zemánka s Ludvíkem
Peripetie: rozchod Ludvíka s Helenou; Jaroslavovo odhalení podvodu ženy a syna
Katastrofa: Helenino otrávení projímadla; hádka Jaroslava s Vlastou; společné setkání a hraní Ludvíka s Jaroslavem; Jaroslavův infarkt
4. JAZYKOVÁ VRSTVA
Jazykově je román intelektuálního (leč koherentního) charakteru, byť zasazen do obyčejného prostředí českých měst a městeček. Do dialogů a vnitřních monologů postav často začleňuje i složitější filozofické úvahy. Někdy mají tyto úvahy až podobu kratších esejí. Autor má bezskrupulózní styl psaní, vyhýbá se veškerým vyumělkovaným konstrukcím a nebojí se namířit přímo k jádru dané problematiky. V popisných částech (příroda, rituály) využívá nespočtu barvitých výrazů a vytříbených přívlastků. V částech dynamických je naopak jazyk díla velmi břitký a upřímný. V citovaných písníčkách a výňatcích z not se autor inspiroval slováckými folklórovými tradicemi a cimbálovou hudbou. U některých postav používá nespisovné nářečí reprezentující jejich rodný kraj (např. brněnština -> Honza). V dalších citovaných textech či pasážích autor cituje např. Halasovy básně nebo Bibli. Také často používány nadsázka, ironie a sarkasmus. Dílo je bohaté i na básnické prostředky – např. dysfemismus (např. „Bliju, soudruzi“), metafora (např. „psaný ve stínu šibenice“), řečnická otázka (např. „Co jsem měla dělat?“), pleonasmus (např. „malá místnůstka“) či synekdocha (např. „lhát do očí“).