Literární interpretace - Žert

1. VLASTNÍ NÁZOR

Čtení Žertu od Milana Kundery bylo velmi příjemné, ač některé scény svou intenzitou překračují hranice únosnosti. Kundera si se čtenářem opravdu trochu pohrává a i přes předimenzovanou kompozici se celkově dílo drží původního námětu. Děj na sebe de facto plynule navazuje a doplňuje se o nové a nové perspektivy, střídání vypravěčů a úhlů pohledu učinilo román svěžejší. Kundera zároveň perfektně kombinuje takřka všechny prvky mnohovrstevnatého díla – donutí se nás zamyslet, seznámí nás s existenční situací postav a představí nám tehdejší dobu přesně tak stísněnou, jaká ve skutečnosti byla. Některé jeho části jsem dokonce prožíval až do morku kosti, jak precizně a surově byly vykresleny (zejména nenávistný milostný akt Ludvíka a Heleny, opětovné setkání Ludvíka se Zemánkem, Luciina minulost atd.). Jen některé pasáže už se zdají trochu přebytečné, jako bychom dostali o postavách více informací, než je třeba (Jaroslavova pedantická přednáška o významu cimbálové hudby). Další pasáže jako dlouhé popisy vítání nových občanů a Jízdy Králů se mi zdály také jako taková estetická ozdůbka navíc.

Z poselství a filozofických úvah, které Kundera promítne do románu, se obtížně vybírá hlavní poselství. Ta doba, ve které se hrdinové ocitají, každého deformuje, ať si to ten člověk přiznává, či ne. Každý se snaží s tehdejší nepřízní osudu nějak bojovat či aspoň vypořádat. I malý nevinný žert může člověku obrátit život absolutně naruby, Ludvík se konejší touhou po pomstě a nenávistí, Helena hledáním lásky s velkým L, Zemánek pozorností posluchačů, Jaroslav folklórem, Kostka zas utíká k Bohovi. Tato studie je tak účinná, že si opravdu myslím (koneckonců v duchu postmodernismu), že si každý čtenář aspoň něco vezme z této spletité skládanky.

1. Použitá literatura:

• Kundera, M.: Žert. Československý spisovatel: Praha. 1967

• https://www.cbdb.cz/autor-60-milan-kundera