Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Havran

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (16,3 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Název knížky:Havran Žánr:baladická báseň Autor:Edgar Allan Poe (*19. 01. 1809 - †07. 10. 1849) – viz. Černý kocour Místo a doba děje:Temná zimní noc, pokoj milence; romantismus 1. poloviny 19. století. (vydáno 1845) Téma:Smrt silnější než láska. Obsah: Havran, který umí pouze a jenom „ nevermore“ (nikdy více; víckrát už ne), hledá přístřeší a přiletí k oknu horečkou sužovaného a po své mrtvé milé truchlícího milence. Ten přemýšlí nad svou knihou, sní o mrtvé milence Lenoře a v tom uslyší zaklepání, o kterém a le pochybuje, že je skutečné. Myslí si, že klepání je výplod jeho polospánku. Když se údery opakují, jde otevřít. Za dveřmi je pouze tma, žádný člověk, který by klepal. Muž nejistě vysloví jméno své milé, které se mu vrací díky ozvěně. Muž se vrací do pokoje, ale další klepání ho donutí otevřít okno. Ze tmy se vynoří havran a vletí do pokoje již značně vylekaného muže. Své místo nalezne na sošce Pallas Athény. Milenec se havrana zeptá na jednoduchou otázku a je velmi překvapen, když havran odpoví „nevermore“. Muž znejistí ještě více a začne klást další otázky. Přestože je odpověď stále stejná, v zoufalství se zeptá i na to, zdali ještě někdy uvidí svou milou. Ozve se jen obligátní „nikdy více“. Mužova hrůza a strach ze zvířecího společníka gradujíce, havran už v bytě není vítán a muž se ho snaží dostat z ven. Havran se však nenechá vyhostit, stále strnule sedí a znovu a znovu odpovídá na každou mužovu otázku „nevermore“. Závěrem muž přijímá, že temný havran již zřejmě navždy zůstane v jeho duši. Hlavní postavy: milenec (zároveň i autor) - truchlící nad smrtí své milenky Lenory Lenora - mrtvá milenka havran - stále opakující „nevermore“ ("nikdy víc"), je symbolem smrti Kompozice: • lyricko-epická baladická báseň • ich-forma • chronologická kompozice • rozsah básně 108 veršů • rým střídavý a sdružený • refrén: „nevermore“("nikdy víc") • trochej • zřejmá gradace (poslední 3 verše) • kontrast • paralelismus Expozice: Úvod do místnosti a situaceKolize: Havranovo klepání na oknoKrize: Neustálé opakování „nevermore“("nikdy víc") na všechny mužovy otázky.Peripetie: Mužova otázka, setká-li se ještě někdy s jeho mrtvou milenkouZávěr: Havran vítězí nad mužovou láskou k Lenoře. Zmocňuje se mladíkovy duše. Jazykové prostředky: • monology, dialogy • baladické prvky (špatný konec, temno) • přímá a nevlastní přímá řeč • vnitřní monology • neslovesné věty (ani slůvka na znamení) • značná zvukomalba • autobiografické prvky • přechodníky (přemýšleje), anarchismy (rci), poetismy (dí, ponoukal), využití různých figur a tropů (přirovnání, personifikace, …) • metafora (Duše se nevzchopí. Šelest ohýbá záclony.), personifikace („Ozvěna dí …“), metonymie („Vyndej zobák z mého srdce.“), přirovnání („Jako ďábel na bělostných ňadrech Pallas Athéné.“), apostrofa („Chudáku, tvůj Bůh ti v zpěvu posílá…“), přímá řeč (…však havran děl: „Už víckrát ne.“), oxymóron (…bezobsažnou odpověď, jež prozrazuje bezradné.), epiteton ornans (Pták v svém ebenovém zjevu ponoukal mne do úsměvu.), epizeuxius (Pak se klidně uvelebí, stále sedí, stále sedí.) Aktuálnost díla:Poe ovlivnil svou tvorbou řadu dalších básníků např. Baudelaira, Bretona, Nezvala apod. Můj názor:Báseň Havran je podle mého názoru velmi propracovaná a dokonale promyšlená. Skvělá ukázka romantického díla. Má veškeré předpoklady zaujmout čtenáře. Popisuje lásku, smrt a sebeopovržení. Havran je zde symbolem sebepohrdání a sebetrýznění. Bere na sebe úlohu posla ze záhrobí. Tím se stává zároveň metaforou zla. Děj má spád a napětí se stupňuje (děj má gradaci). Autor zde velmi dobře popsal rozpoložení a náladu hlavního hrdiny. Vylíčil jeho pocity a tím vtáhl čtenáře do děje. Při čtení s hrdinou soucítíme. Snažíme se mu porozumět. Tvoří se zde napínavé zápletky. Hrdina se vrací na začátku myšlenkami do minulosti. Tento moment je důležitý pro další vývoj básně. Autor neopomenul ani na velmi živý popis prostředí (bouře, vlající záclony). Dále je na tomto díle zajímavý opakující se refrén, který by zněl fádně, pokud by ho vložil do úst člověku. Nicméně opakuje-li ho v příběhu zvíře, působí to velmi nadpřirozeně, tajemně až mysticky. Čtenář se nad tím pozastaví a dojde mu, že se nás autor snaží na něco upozornit. Nutí nás k zamyšlení. A to všechno vměstnáno do 108 veršů. Bezpochyby báječná ukázka geniality Edgara Allana Poea.

Témata, do kterých materiál patří