Jan Drda- Němá barikáda

Jan Drda – němá barikáda

Autor: Jan Drda ( 1915 – 1970 )
Prozaik, dramatik, publicista. Po studiích slovanské a klasické filologie pracoval v novinách. Za svého života patřil k nejoblíbenějším společníkům. Nepřestával jim být ani po smrti. Jeho vypravěčské mistrovství, jadrný lidový jazyk, smysl pro humor a vzácný dar navazovat bezprostřední kontakt s kýmkoli, koho potkal, neodešly s člověkem Janem Drdou.

Autor knihy v Němé barikádě, soubor 11ti povídek z 2. světové války, výstižně popisuje postavy prostých českých lidí v době okupace. Lidé z města i venkova, dělníci, horníci, úředník, mají odhodlaní bojovat za svobodu porobené vlasti učitel Jejich hrdinství a odpor proti okupantům.
Listy z Norimberka, Dětství soudruha Stalina

Společensko-historické pozadí:
Doba po druhé světové válce.
Česká literatura 2. poloviny 20. století
po roce 1945 – zvrat v demokratickém vývoji společnosti a umění
únor 1948 – u moci komunisté, podřizují veškeré umění svým představám
založen nový svaz Československých spisovatelů
umělci se museli přihlásit k soc. realismu
1948-1968 – se literatura orientuje na zobrazování nové soc. společnosti a jejích úspěchů

I. PRÓZA (1945 – 1968)
– psala se převážně díla válečná – Drda, Fučík, Marek
– budovatelská próza – Řezáč, Říha

– psychologická próza – Mucha, Fuks
– židovská tématika – Lustig, Fuks, Otčenášek, Frýd
– reportážní próza – Majerová, Pujmanová, Olbracht

Zařazení autora: surealismus, poválečná tvorba
Literární druh a žánr: próza, válečné povídky
Kompozice díla: řazeno chronologicky, jednotlivé povídky
Hlavní téma: obraz bojů proti fašismu, boje na barikádách v posledních dnech války

SHRNUTÍ:
– morálka a lidské hodnoty v převaze nad Němci, kteří jsou ničemní, suroví, hloupě samolibí
– příběhy o hrdinství prostých lidí, obrazy ze života
– postavy – jednoznačně dobré nebo zlé, obyčejní lidé nuceni rozhodovat se v mezní situaci
– černobílý obraz války
– dva způsoby pohledu: reportážní a subjektivně popsaný vyhrocený svět
– jazyk a styl: metafory, živý hovorový jazyk, karikatura záporných postav.

Hlavní postavy
Hrdinové jsou nepatetičtí, obyčejní lidé, kteří jsou postaveni v rámci Květnového povstání do krajních situací. Je zde vyjádřena jejich morální převaha nad Němci, kteří jsou ničemní zbaběìlí a zlí zabijáci.

JAZYKOVÉ ZPRACOVÁNÍ:
Dílo je psáno velmi rozmanitým jazykem, v rozhovorech se objevují především hovorová slova („Krad sem! Krad! Padesát kilo sem svejma rukama krad!“), vulgarismy („Přiznej se, prase!“, „Dyž takový bestie pobijeme!“), cizí – hlavně německá – slova („Sie Idiot!“). Na začátku knihy je citát Františka Halase

MÍSTO A DOBA DĚJE:
Děj se odehrává po roce 1945 a následující době sovětské okupace. Každá povídka je situována na jiné místo – například Borkovice, válečná fronta, Praha…