Jarmila Glazarová - Vl_í jáma

Jana začala na podzim doučovat chlapce z okolních vesnic, bydlících u tetky Karolinky, velmi ji to baví a chlapce hned od prvního okamžiku uchvátí. Když se po první hodině vrátí domů, najde tetu vyděšenou – její srdce pracuje velmi nepravidelně. Jana ji uklidní a díky ní teta usne. Druhý den je jí lépe, ale pořád si kontroluje tep. Pak přijede na návštěvu Gertruda, Robertova neteř. Gertruda v noci mluví ze spaní a Klára toho využívá a ptá se na citlivé věci, Jana to nevydrží a vykřikne. Teta je na ni naštvaná, zkazila jí zábavu. Druhý den teta s nikým nemluví, Gertruda uraženě odjíždí a teta Janě milostivě odpustí. Pomalu se blíží Vánoce, chlapci, kteří Janě zpříjemňují každé odpoledne, odjedou domů; teta se nudí a vyžaduje pořád více pozornosti. Její nemoc se projevuje stále častěji – teta ji nazvala srdcetřesení, doktora ale zavolat nechce. Jana je nešťastná, přemýšlí, že by svůj problém svěřila doktorovi, ale stydí se. Naštěstí přijíždí Robert na Vánoce. Teta se mu svěří se svou nemocí, nedokáže pochopit, proč to s Robertem nehne. Jana poprosí tetu o vánoční stromeček, teta samozřejmě nejprve odmítá, nakonec povolí. Na Štědrý den se teta uzavře v kuchyni – musí večeři připravit sama. Otčím mezitím pozoruje Janu při zdobení stromku. Jana mu přitom vypráví trochu pozměněný příběh o narození Ježíška. Otčíma to dojme a Janu políbí. Potom řekne Kláře, že se za chvíli vrátí, ale místo toho odejde na dlouhou dobu. Klára má o něj strach a vydá se ho hledat. Zbytek večera proběhne v klidu, ovšem bez dárků (Klára je považuje za zbytečnost). Večer přijde Robert k Janinu lůžku a vyzná se jí ze svých pocitů…

Třetí díl

Teta má další záchvat srdcetřesení. Na Robertovu výzvu zaběhne Jana pro doktora. Ten tetě pomůže, zároveň si uvědomí, v jakém špatném a temném prostředí musí Jana žít. Proto jí nabídne pomoc, může za ním přijít ve dne i v noci. Otčím odjede. Tetě se udělá lépe, ale nemoc se na ní projevuje – v obličeji je žlutá, kůže šedivý, kotníky natékají. Přesto se celou svou duší připravuje na život v Opavě. Na převoz připravuje i otčímovy košile, přestože jejich límce ztěží dokáže vyžehlit, odmítá Janinu pomoc. Dokonce se s ní vydá do města nakoupit nábytek do nového domu. Teta je uchvácena svojí představou, tak si ani nevšímá, jak Jana uvadá. Doktor na to tetu upozorní, řekne, že by měla chodit více ven, najít si kamarády, teta ale namítne, že je jí potřeba doma a nepotřebuje kamarády. Chlapci, které doučuje, si toho všimnou a začnou se dohadovat, kterého z nich by si vzala, tedy až budou mít potřebné roky. Teta napíše dopis otčímovy o nákupech. Otčím odepíše, že teď bohužel nemůže opustit své místo v Praze, snad by to šlo za půl roku. Teta se zhroutí – dostane záchvat mrtvice. Je upoutána na lůžko. Jana prožívá hrozná muka. Teta ji týrá nesmyslnými požadavky, vymáhá dívčinu společnost. Jana se tak stává hospodyní, služkou a ošetřovatelkou. Díky doktorově péči se tetě uleví, napíše Robertovi, aby přijel. Robert přijede, teta je spokojená a ni si nevšimne smutku v jeho očích. Jana se nevyptává, čeká až jí otčím sám poví. Nakonec se svěřuje Janě, že u něho propukla dlouho zanedbávaná srdeční choroba. Lékaři mu předpovídají pouhých šest měsíců života. Jana je zdrcena. Robert opět odjíždí, nemůže žít vedle dvou žen, z nichž jednu miluje a druhou nenávidí.