Jiskra života
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Erich Maria Remargue: Jiskra života
1. Představení knihy:
román
poprvé vyšel v r. 1952
protiválečně laděné dílo
prostředí koncentračního tábora – krátký časový úsek: březen 1945 až květen 1945
inspirací zcela určitě smrt autorovy sestry, která zemřela v koncentračním táboře
2. Žánr a forma knihy:
příběh je psaný er formou
autentičnost sdělení, velmi působivé, ale depresivní
kniha vznikla pod vlivem zveřejnění informací o hromadné likvidaci lidí v koncentračních táborech
3. Děj knihy:
Děj se odehrává v koncentračním táboře Mellern, kde život člověka nemá vůbec žádnou cenu. V tomto koncentračním táboře se soustřeďují vězni neschopní práce –mussulmanni – zesláblí a vysílení, čekající na SMRT, kterou dennodenně připomíná šedý dým valící se z místního krematoria.
Život zde je BOJEM o holé přežití. Vězni už dávno ztratili víru a naději. Jejich hodnoty se scvrkly na jedno jediné – PŘEŽÍT další den, další noc, další hodinu – NEZEMŘÍT.
Přesto i v takových podmínkách dřímá v zubožené lidské duši touha PO SPRAVEDLNOSTI.
Hlavní postavou tohoto chmurného příběhu je vězeň č. 509, kdysi redaktor, který se do koncentráku dostal z politických důvodů a strávil v tak hrozných podmínkách 12 let.
Spolu s dalšími veterány (tak si říkali) si vytvořil svůj vlastní svět.
Jeho přátelé Lewinsky, Lebenthall, Ahasver….ti všichni do jeho světa patřili.
Byli pro něho JISTOTOU, že i v tak hrozném prostředí existuje lidská DŮVĚRA a SOLIDARITA.
Společně čelili zrůdným praktikám kápů a velitelů tábora.
Mezi nejděsivější osoby patřil Handke – kápo, zločinec, sadista, který se nezastavil před ničím. Bylo pro něho přímo potěšením mučit vězně, fyzicky je týrat.
Osud vězňů měl v rukou ale především Weber a Neubauer. Ti rozhodovali s chladnokrevností a lhostejností o jednotlivcích – byli přesvědčeni, že pro blaho Hitlerovy třetí říše musí likvidovat „tento obtížný hmyz“ – komunisty a Židy – největší nepřátele Německa.
Zejména Neubauer si uvědomoval, jak závratnou kariéru udělal během deseti let, co vstoupil do fašistické strany NSDAP.
Pro rodinu zajistil luxusní bydlení. Získal ve městě obchodní dům, nabyl obrovského majetku díky ARIZACI (zabavování majetku Židům)
Blížil se konec války….Jeho žena Selma se obávala, že rodina je ohrožena – její hysterické výstupy nahlodávaly Neubauerovu duši tak silně, že i on začínal mít strach z příchodů spojenecké armády…
Německo bylo bombardováno a výjimkou nebyl ani koncentrační tábor Mellern.
Vězňům svítala naděje na záchranu. Čím více se blížila fronta vítězných armád, tím horší ale bylo jejich umírání – zemřít na prahu svobody a naděje je velmi MUČIVÉ, jak pro umírající, tak i pro ty, kteří ještě žijí….