Jazykový a literární rozbor uměleckého textu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
JAZYKOVÝ A LITERÁRNÍ ROZBOR UMĚLECKÉHO TEXTU
Literární druhy:
lyrika - básnictví vyjadřující subjektivní pocity, nálady autora; nemá děj
epika - má děj, příběh, určení, časové a příčinné souvislosti – vypovídá o skutečnosti
drama – příběh je vyprávěn pomocí dialogů a monologů – napodobuje skutečnost
V rámci literárních druhů se vymezují literární žánry:
lyrika: píseň, elegie, epigram, epitaf, óda, pásmo, sonet (= znělka)
epika: podle rozsahu se dělí na velkou, střední a malou
velká: román, biografie, autobiografie, epos, kronika (= letopis)
střední: báje, pověst, pohádka, legenda
malá: bajka, povídka, novela
lyricko-epické žánry: balada, romance, poema (= básnická povídka)
drama: komedie, tragédie, činohra, muzikál, opereta, opera,...
Umělecký styl = poezie, próza, drama
Jazykové prostředky
- záleží na době vzniku díla a na autorovi
- jsou to všechny vrstvy češtiny, ale méně nespisovná čeština (obecná, dialekt, slang), expresivní a vulgární výrazy, nejvíce se používají citově zabarvená slova, knižní výrazy, poetismy + tropy
TROPY = obrazná pojmenování
metafora - přenesení významu mnohoznačného slova na základě vnější podobnosti (např. kapky rosy = slzy)
personifikace - zživotnění, je to druh metafory, znamená přenášení vlastností lidí na věci nebo na zvířata (hlavně schopnosti něco dělat - např. slunce se usmívá, ...)
metonymie - přenášení významu na základě vnitřních souvislostí dvou věcí (např. kopíruji Čapka)
synekdocha - druh metonymie, záměna části za celek (např. nepřišla ani noha)
epiteton - básnický přívlastek, pojmenovává vlastnost primárně obsaženou ve jménu, bývá zbytečný - zdůrazňuje onu vlastnost (bílý sníh, šedý vlk, ...)
přirovnání - pomocí jako, vzniká na základě porovnání dvou jevů (např. spí jako pařez)
euferismus - zjemnění nepříjemné věci formou opisu (např. až odejdu = až umřu)
dysfemismus - záměrné zhrubění, neutrální věc řekneme hrubě až vulgárně (např. až chcípne = až umře)
oxymóron - záměrné nelogické spojení dvou slov, jejichž významy se vylučují, má zdůraznit vlastnost (např. živá mrtvola)
ironie - užití slova v opačném významu větné prostředky (zesílená ironie = sarkasmus)
alegorie, jinotaj – symbolický obraz nebo příběh; způsob nepřímého literárního nebo výtvarného vyjádření myšlenek, obecných pojmů a událostí, většinou za pomoci smyslově názorných obrazů. K nejstarší alegorii patří bajka.
hyperbola = nadsázka – pojmenování expresívně zveličující určitý rys nebo jeho vlastnost. Používána zejména v satirické literatuře (J. Hašek: To bych mohl inzerovat sto let, že se mně ztratil pes. Dvě stě let, tři sta let!)
FIGURY
- vznikají opakováním slov, užívají se v próze i poezii
epizeuxis - opakování jednoho slova těsně za sebou (např. jede, jede z lesa pán)