Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




K_H_Macha_Maj

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (46.5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Okolnosti vzniku díla: Náměty z Máchových cest, dále od romantických autorů (G.G.Byron, W.Scott, J.W.Goethe, atd.), údajně ho však nejvíce inspiroval příběh ze stejného kraje o mladém Hynku Schiffnerovi z Dubé, který roku 1774 zabil svého otce, protože mu bránil v lásce k jedné dívce. Hynek byl vězněn v Mladé Boleslavi a téhož roku byl poblíž města usmrcen lámáním údů na kole. První náčrt díla se objevil již v Máchově Zápisníku roku 1834, ke konci roku 1835 byly zhotoveny první tři zpěvy, čtvrtý byl dokončen začátkem roku 1836

Vliv díla: Dobová kritika se k Máji stavěla velmi ostře a odmítavě (J.K.Chmelenský, J.K.Tyl, J.S.Tomíček). Vytýkala mu myšlenkovou náplň básně. F.L. Čelakovský byl názoru, že Máchova subjektivní poezie odvádí pozornost od vlasteneckých a národních zájmů, tudíž je nebezpečná. Máchovým obhájcem a prvním vydavatelem se stal jeho současník Karel Sabina. Dále ovlivnil tvorbu V.B.Nebeského, J.V.Friče, Janko Král’a a Karla Kuzmányho. K jeho odkazu se pak vracely další generace 19. století a to především literární skupina májovců a později lumírovců. V 1. polovině 20. století z něj čerpali např. V.Dyk, J.Hora, F.Hrubín, V.Nezval, V.Holan a další. Roku 2008 byl Máj zfilmován režisérem F.A.Brabcem

Místo a prostředí děje: Severní Čechy (okolí hradu Bezdězu), okolí města Doks, zdejší dokský rybník (dnešní Máchovo jezero pod Bezdězem)

Ilustrace: Prvním byl Bohuslav Kroupa, dále například Antonín Procházka, Jan Zrzavý, Karel Svolinský, Jindřich Štýrský, Toyen

Rok vydání: 1836

Charakteristika: Lyrickoepická báseň, všechny znaky světového romantismu (subjektivismus, tvůrčí fantazie, smysl pro obraznost, motivy tragické lásky, smrti, silná kontrastnost jevů). Řeší vnitřní rozervanost člověka, který nemůže uskutečnit své sny a zůstává na okraji společnosti, která jej pro jeho odlišnost nechce přijmout. Kritizuje tehdejší společnost, v kontrastu k ní obdivuje krásy přírody. Mácha nahlíží do lidského nitra a zabývá se otázkami smyslu lidské existence a marné vzpoury jedince proti osudu

Jazyk a styl: Základní jednotkou metra je jamb, celá báseň připomíná hudební skladbu, jsou zde spousty metafor (co jiskry plynou), dále pak metonymie (hrdliččin zval ku lásce hlas), personifikace (o lásce šeptal tichý mech; břeh je objímal kol a kol), oxymoróny (zbortěné harfy tón; umřelé hvězdy svit), epiteton constans (zelené jezero; bělavé páry), epiteton orans (růžový večer, bledé jasno), apostrofy (země, poslední pozdrav vězňův), inverze (jak holoubátko sněhobílé; bolestný srdcem bije cit), zvukomalba (řetězů řinčí hřmot), pleonasmus (modrý blankyt), gradace (rychlý to člunek, blíže a blíž; temná noc, temnější mně nastává). Všechna slova jsou sladěna v eufonii (libozvuk – Ach zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou i hrob můj, matku mou, vlast jedinou i v dědictví mi danou, šírou tu zemi, zemi jedinou!) či kakofonii (strážného vzbudil strašný hřmot) verše, podporované opakováním slov, hlásek a celých veršů umocněných rytmickými předěly. Báseň je málo dějová, převažují v ní rozsáhlé lyrické pasáže. Jednoduchý příběh je vymezen na několik vydělených scén, prostoupených náladově zbarvenými popisy přírody a vnitřními úvahami postav i samotného básníka. Hlavním kompozičním principem v rovině tematické i jazykové je kontrast

Témata, do kterých materiál patří