K_H_Macha_Maj

Hlavní postavy: Jarmila, Vilém, Hynek (zbytek postav je epizodického typu – modlící se dav, člen loupežnické družiny, žalářník). Postavy jsou v básni rozmístěny taky, aby se nepotkaly. Do řeči hlavních postav vkládá autor své úvahy, prožitky a pocity, jimiž zdůrazňuje lyrickou rovinu básně a silně subjektivizuje epickou část textu. Autor se v závěrečném zpěvu sám stylizuje do postavy Hynka

Obsah díla: Dílo má 4 zpěvy a 2 intermezza. Celé skladbě předchází báseň „Čechové jsou národ dobrý“, připomínající vlastenecké básně (je zde proto, aby se Mácha zavděčil ostatním obrozeneckým autorům). 1. zpěv – počáteční lyrický popis večerní májové přírody střídán epickou linii, která polemicky navazuje na loupežnické příběhy, rozšířené v dobové zábavné četbě. Dále motivy lásky, nevěry a svedení. Člen Vilémovy loupežnické družiny připluje ke skále u břehu jezera, kde Jarmila očekává svého milého Viléma. Posel ji sděluje, že Vilém je ve vězení a druhý den bude odsouzen za vraždu svého otce, který Jarmilu svedl. Jarmila spáchá sebevraždu skokem do jezera. 2. zpěv – Vilémův pobyt a vnitřní úvahy ve vězení, jeho myšlenky na dětství, otce, loupežnický život, lidskou existenci a posmrtnou nicotu. 1. intermezzo – příroda tvořena sborem duchů očekává smrt Viléma v podobě návratu do lůna matky země. 3. zpěv – Vilém se ráno pře popravou loučí s pozemskou krajinou. 2. intermezzo – loupežníci oplakávají svého mrtvého vůdce. 4. zpěv – do děje vstupuje sám autor, který se po letech vrací na místo všech tragických událostí. Vyznává se, že nešťastný příběh milenců je alegorickým vyjádřením jeho vlastního životního pocitu