kafka-promena

Rodina žila v tichosti, ačkoli nechávali dveře do Řehořova pokoje otevřené, aby mohl poslouchat, co se v domácnosti děje. O něj se nestarali víc než bylo nutné, uskromňovali se ve výdajích a ze služebnictva si ponechali jen starou služku, která ráno a večer uklízela. Sestra už neuvažovala o tom, jak by se mu zavděčila, jen občas zametla a přistrčila mu něco k jídlu. Posluhovačka byla otrlá a Řehoře se nebála a ani jí nevadilo se na něj dívat. Rodina se rozhodla, že bude pronajímat jeden pokoj třem pánům nájemníkům, aby vydělala nějaké peníze. Všichni se jim snažili zavděčit, aby u nich vydrželi, a dveře k Řehořovi už se přivíraly. Jednou Markétka hrála nájemníkům na housle, což Řehoře zaujalo. Vždycky chtěl ušetřit dost peněz na to, aby ji poslal na konzervatoř, a tak, nedbaje přítomnosti nájemníků, se vysoukal z pokoje. Nájemníci si ho všimli, rozlítili se a bez zaplacení odešli. Sestra se rozzlobila a prohlásila, že je načase se toho zvířete zbavit, protože už kvůli němu trpěli dost. Řehoř se vrátil zpět do svého pokoje a sestra za ním zamkla. Protože mu rána v zádech hnisala a poslední dobou už moc nejedl, v noci zahynul. Celé rodině se ulevilo, když to posluhovačka ráno hlásila, a jejich život se pomalu vrátil do starých kolejí, jako by se nic nestalo...

Hlavní myšlenka díla:

Hlavním námětem povídky je přeměna člověka ve hmyz a následující vývoj vztahu rodiny k tomuto stvoření. Podtext knihy autor specificky nedefinuje, každý čtenář ho může vnímat úplně jinak. Příběh by ale mohl být narážkou na lidskou nevšímavost, chladnost vzájemných vztahů, odcizení, závislost na penězích a podřizování se svému okolí. Nevíme, čím se hrdina provinil - jeho proměna je trest, netušíme však za co.

Kafka je nezaujatý a nenavádí nás na žádné poučení, každý si musí názor vytvořit sám za sebe.

Znaky díla:

1. izolovanost: Řehoř se promění v brouka, je izolován od ostatních, nemůže s nimi komunikovat

2. bezmocnost: Řehoř nemůže se svým osudem nijak bojovat, nemůže se proměnit zpátky

3. absurdita, náznakovost: brouk není detailně popsán, musíme si ho domyslet sami, sama proměna je absurdní a nereálná

4. pesimismus: od začátku proměny se všechno jen zhoršuje, žádné vyhlídky na zlepšení, končí smrtí

5. odcizení: Řehoř se postupně odcizuje od rodiny, Markétka se o něj zprvu starala, ale i ona nakonec přestává a štítí se ho

6. autorova záliba v ponižování: Řehoř jako brouk je ponižován (smrtelný úder jablkem), lidé se ho štítí, nadávají mu, opovrhují jím

Umělecké a kompoziční prostředky:

Dílo je psáno chronologicky, er-formou, z pohledu Řehoře. Občas se tam vyskytují vzpomínky na minulost. Je zde používán jednoduchý jazyk, který je ozvláštněn přechodníky. Převažují spíše nepřímé řeči, přímá řeč se vyskytuje jen ojediněle.