Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




kafka-promena

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (48,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

FRANZ KAFKA – PROMĚNA Proměna patří spolu s ostatními Kafkovými povídkami a romány k vrcholům moderníprózy. Zobrazuje měšťanskou strnulost a povrchní morálku. Obsahuje například pocit bezvýchodnosti, absurditu (svou proměnu Řehoř přijal s klidem) i humor. Dokonce je Proměna často považována za jedno z nejhumornějších Kafkových děl Franz Kafka zde mistrovsky líčí pocity a přemýšlení tehdejších maloměšťáků a hlavně to co se odehrává uvnitř zničeného člověka, tedy vlastně to co z něj zbylo. Děj se odehrává v maloměstském bytě nejmenovaného města a je členěn do tří celků. V prvním se seznamujeme s rodinou a Řehořem, druhý je zaměřen na Řehořovy pocity a rodinné vyrovnání se se situací a třetí je nenávist k Řehořovi a smrt. Charakteristika postav: Řehoř SamsaMarkétamatka a otec - rodiče Markéty a Řehoře; zpočátku hlavně matka pociťuje lítost, otec spíše odpor; postupem času i ona cítí nenávist. Další postavy:služky, zástupce firmy, u které Řehoř pracoval, nájemníci Kompozice: Závěr - smrt hlavního hrdiny, šťastná rodina. Příběh je členěn nikoli na kapitoly, nýbrž pouze na odstavce. Má charakter povídky. Podrobný obsah: Jednoho rána se Řehoř Samsa probudí a zjistí, že se proměnil v obrovského brouka. První, oč se začíná starat, je, jak se dostane do práce, když je z něj brouk. Protože zmeškal ranní vlak do práce, šéf poslal pana prokuristu, aby zjistil, proč Řehoř nedorazil. Maminka, otec, sestra i pan prokurista se snaží k Řehořovi dostat, ale dveře do jeho pokoje byly zamčené. Klepali na dveře, volali na něj a on jim odpovídal - ještě stále lidským hlasem. Když se mu konečně podařilo dostat z postele a s vynaložením velkého úsilí otevřít dveře, prokurista se vyděsil, matka omdlela a otec se rozplakal. Řehoř byl jediný, kdo zachoval klid a snažil se pana prokuristu přesvědčit, že se hned převleče a půjde do práce, avšak prokurista zhnuseně odchází. Řehoř se ho snažil zastavit, nicméně jeho pokus měl spíše opačný efekt. Otec ho zahnal zpátky do pokoje a zavřel. Tou dobou už Řehořův hlas dočista proměnil ve zvířecí, ačkoli lidské řeči stále rozuměl. Matka, otec i sestra nastoupili do práce a Řehoř trávil několik dalších dní tím, že si to vyčítal. Markétka se snažila předstírat, že je všechno v pořádku, uklízela Řehořovi v pokoji a snažila se vyhovět jeho potřebám (otevřít mu okno, aby měl lepší vzduch atd.). Během dne se bavil tím, že lezl po podlaze, po stěnách a po stropě a zanechával za sebou stopy lepkavé látky. Markétka si jeho nové zábavy povšimla a rozhodla se, že s matkou vyklidí všechen nábytek kromě nezbytné pohovky, aby se mu lépe lezlo. Řehořovo hmyzí já bylo spokojené, neboť bude mít prostor k lezení, avšak jeho lidské já bylo nešťastné, protože měl dojem, že ztrácí poslední konexe s lidským životem. Jediné, čeho se nechtěl vzdát, byl obraz na zdi, a tak vylezl zpod pohovky a na obraz na stěně si sedl. Když sestra s matkou přišly do pokoje, matka omdlela. Markétce se podařilo zachovat klid a snažila se matku vzkřísit. Řehoř chtěl také pomoci, a tak začal pobíhat po bytě, když přišel otec z práce. Vida, co se stalo, začal po Řehořovi házet jablka, aby ho zahnal zpátky do jeho pokoje. Řehoř se hned stáhl, ale jedno jablko ho trefilo do zad. Rodina žila v tichosti, ačkoli nechávali dveře do Řehořova pokoje otevřené, aby mohl poslouchat, co se v domácnosti děje. O něj se nestarali víc než bylo nutné, uskromňovali se ve výdajích a ze služebnictva si ponechali jen starou služku, která ráno a večer uklízela. Sestra už neuvažovala o tom, jak by se mu zavděčila, jen občas zametla a přistrčila mu něco k jídlu. Posluhovačka byla otrlá a Řehoře se nebála a ani jí nevadilo se na něj dívat. Rodina se rozhodla, že bude pronajímat jeden pokoj třem pánům nájemníkům, aby vydělala nějaké peníze. Všichni se jim snažili zavděčit, aby u nich vydrželi, a dveře k Řehořovi už se přivíraly. Jednou Markétka hrála nájemníkům na housle, což Řehoře zaujalo. Vždycky chtěl ušetřit dost peněz na to, aby ji poslal na konzervatoř, a tak, nedbaje přítomnosti nájemníků, se vysoukal z pokoje. Nájemníci si ho všimli, rozlítili se a bez zaplacení odešli. Sestra se rozzlobila a prohlásila, že je načase se toho zvířete zbavit, protože už kvůli němu trpěli dost. Řehoř se vrátil zpět do svého pokoje a sestra za ním zamkla. Protože mu rána v zádech hnisala a poslední dobou už moc nejedl, v noci zahynul. Celé rodině se ulevilo, když to posluhovačka ráno hlásila, a jejich život se pomalu vrátil do starých kolejí, jako by se nic nestalo... Hlavní myšlenka díla: Hlavním námětem povídky je přeměna člověka ve hmyz a následující vývoj vztahu rodiny k tomuto stvoření. Podtext knihy autor specificky nedefinuje, každý čtenář ho může vnímat úplně jinak. Příběh by ale mohl být narážkou na lidskou nevšímavost, chladnost vzájemných vztahů, odcizení, závislost na penězích a podřizování se svému okolí. Nevíme, čím se hrdina provinil - jeho proměna je trest, netušíme však za co. Kafka je nezaujatý a nenavádí nás na žádné poučení, každý si musí názor vytvořit sám za sebe. Znaky díla: 1. izolovanost: Řehoř se promění v brouka, je izolován od ostatních, nemůže s nimi komunikovat 2.bezmocnost: Řehoř nemůže se svým osudem nijak bojovat, nemůže se proměnit zpátky 3.absurdita, náznakovost: brouk není detailně popsán, musíme si ho domyslet sami, sama proměna je absurdní a nereálná 4.pesimismus: od začátku proměny se všechno jen zhoršuje, žádné vyhlídky na zlepšení, končí smrtí 5.odcizení: Řehoř se postupně odcizuje od rodiny, Markétka se o něj zprvu starala, ale i ona nakonec přestává a štítí se ho 6.autorova záliba v ponižování: Řehoř jako brouk je ponižován (smrtelný úder jablkem), lidé se ho štítí, nadávají mu, opovrhují jím Umělecké a kompoziční prostředky: Dílo je psáno chronologicky,er-formou, z pohledu Řehoře. Občas se tam vyskytují vzpomínky na minulost. Je zde používán jednoduchý jazyk, který je ozvláštněnpřechodníky. Převažují spíšenepřímé řeči, přímá řeč se vyskytuje jen ojediněle. Autor používá spisovné formy jazyka bez slangových či hov

Témata, do kterých materiál patří